33 C 42/2026-37 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 16. 12. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 55 202,20 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalobkyně dodávala žalovanému na základě smlouvy o sdružených dodávkách plynu ze dne 22. 6. 2022 č. , Anonymizováno, do odběrného místa na adrese , adresa, , včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb v plynárenství. Žalobkyně dne 6. 5. 2025 vyúčtovala žalovanému fakturu č. , Anonymizováno, na částku 59 230,27 Kč, za období od 18. 4. 2024 do 30. 4. 2025, za dodávky plynu odpovídající spotřebě 42 649,17 kWh. Žalovaný následně na uvedenou fakturu uhradil dne 5. 8. 2025 částku 4 028,07 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V projednávané věci žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě, žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, přičemž ve výzvě byl poučen, že pokud se nevyjádří, bude soud ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 22. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému na odběrné místo , adresa, plyn v maximální úrovni odběru do 630 MWh/rok a zajistit vlastním jménem služby k tomuto potřebné. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni vyúčtovanou cenu za dodaný plyn a související služby.5. Z obchodních podmínek soud zjistil, jaká jsou práva a povinnosti smluvních stran smlouvy.6. Z ceníku žalobkyně soud zjistil, jaká je žalobkyní účtovaná cena za spotřebovaný plyn, včetně orientačních odhadů spotřeby plynu pro jednotlivé činnosti domácnosti.7. Z vyúčtování č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému za období od 18. 4. 2024 do 30. 4. 2025 vyúčtovala při spotřebě plynu 42,64917 MWh po započtení uhrazených záloh ve výši 35 000 Kč nedoplatek na odebraném plynu ve výši 59 230,27 Kč, splatnost vyúčtování byla stanovena ke dni 20. 5. 2025.8. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 11. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 55 202,20 Kč, odeslání předžalobní výzvy žalobkyně doložila poštovním podacím archem z téhož dne.9. Žalobkyně dále soudu předložila souhlas a informace o zpracování osobních údajů, ze které soud nezjistil pro věc nic podstatného.10. Podle § 72 odst. 1 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky plynu (dále jen „energetický zákon“), smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu.11. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že mezi účastníky byla dne 22. 6. 2022 uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu ve smyslu § 72 odst. 1 věta první energetického zákona na dobu 12 měsíců s automatickou prolongací, na základě které žalobkyně dodávala žalovanému plyn, za což byl žalovaný povinen platit žalobkyni vyúčtovanou cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek za období od 18. 4. 2024 do 30. 4. 2025 ve výši 59 230,27 Kč, žalovaný na nedoplatek za dané období následně uhradil dne 5. 8. 2025 částku 4 028,07 Kč. Žalovaný tak je nadále povinen žalobkyni na nedoplatek zaplatit částku 55 202,20 Kč12. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou v celém rozsahu, proto žalobě zcela vyhověl.13. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s placením dluhu do prodlení, soud přiznal žalobkyni i úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti nárokovaného vyúčtování, jak nárokováno žalobkyní. Nárok žalobkyně vyplývá z § 1970 občanského zákoníku, výše úroku vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 209 Kč, náhrada nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby ve výši 3x 3 340 Kč, tj. 10 020 Kč podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu, (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby), 3x režijní paušál po 450 Kč, tj. 1 350 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21% DPH z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 387,70 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně dosáhly částky 15 966,70 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit k rukám jeho advokáta.15. Lhůta ke splnění uložené povinnosti byla stanovena v trvání tří dnů v souladu s § 160 o. s. ř.