33 C 82/2026-78 – Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 7. 10. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 36 446 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí úvěru ze dne 13. 8. 2024, smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně , Anonymizováno, . Žalovanému byla na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytnuta na účet č. , č. účtu, částka 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnutou částku vrátit společně s poplatkem a úroky prostřednictvím sjednaných splátek do 24 měsíců. Žalovaný po uzavření úvěrové smlouvy následně žalobkyni uhradil celkem částku 26 644 Kč. Před uzavřením smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, SOLUS, CEE a ISIR, dále žalobkyně zkoumala credit scoring žalovaného a přezkoumávala podstatné ukazatele jako je věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Žalovaný porušil povinnosti ze smlouvy mu vyplývající, kdy sjednané splátky nehradil řádně a včas, žalobkyně proto využila svého práva úvěr zesplatnit, kdy tak učinila ke dni 8. 8. 2025. Žalovaný je tak povinen žalobkyni zaplatit částku 36 446 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 29 996 Kč, úroků ve výši 3 920 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslání předžalobní výzvy.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně žalobu dále doplnila na výzvu soudu podáním ze dne 9. 4. 2026, ve kterém uvedla, že k závěru o schopnosti žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr dospěla na základě výpočtu MLS (limit nejvyšší měsíční splátky) domácnosti a žalovaného a lustracemi v NRKI, CRIBIS a ISIR, přičemž pro výpočet žalobkyně vycházela z částky žalovaným uvedeného příjmu ve výši 38 000 Kč, životního minima dospělých členů domácnosti ve výši 4 470 Kč, splátek 3. osobám 14 037 Kč, buffer žalovaného 100 Kč a výše schválené splátky 3 627 Kč, přičemž žalobkyně dospěla k závěru že zbývající MLS žalovaného dosahuje částky 15 766 Kč, ohledně MLS domácnosti pak žalobkyně dále vycházela z příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 30 000 Kč, z životního minima domácnosti ve výši 8 510 Kč a nákladů na bydlení ve výši 15 000 Kč, přičemž dospěla k závěru, že MLS domácnosti dosahuje částky 26 826 Kč.4. Soud při jednání provedl dokazování ve spisu založenými listinnými důkazy, jež předložila žalobkyně.5. Z úvěrové smlouvy a splátkového kalendáře ze dne 13. 8. 2024 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 40 000 Kč, a to na účet č. , č. účtu, , žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit prostřednictvím 24 splátek ve výši dle splátkového kalendáře, žalovaný se dále zavázal žalobkyni zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 320 Kč, celkem se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit částku 55 040 Kč.6. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný při uzavření smlouvy uvedl, že nemá žádné dítě, má zdroj příjmu ze zaměstnání ve výši 38 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je v částce 30 000 Kč, dále že žalovaný má splátky u 3. osob ve výši 9 000 Kč, žalobkyně následně v registrech ISIR, NRKI a CRIBIS zjistila, že žalovaný není veden v insolvenčním rejstříku, nemá exekuce a nebyla zjištěna žádná delikvence v rámci registru NRKI.7. Z opisů výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že na účet žalobkyně byla dne 28. 6. 2018 připsána identifikační platba ve výši 1 Kč z účtu č. , č. účtu, , který je veden na jméno žalovaného, dále že dne 13. 8. 2024 poskytla žalobkyně na uvedený účet částku 40 000 Kč.8. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, jakým obecným způsobem žalobkyně zkoumala majetkové poměry žalovaného, přičemž k tomuto využila výpočet , jméno FO, a registry SOLUS, NRKI, CEE a ISIR.9. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že k žalovanému je evidováno 23 ukončených splátkových produktů, přičemž u 19 ukončených splátkových produktů je uvedeno, že byly ukončeny předčasně, avšak není specifikováno z jakého konkrétního důvodu, dále 1 žádost žalovaného o splátkový produkt byla odmítnuta a 5 odvoláno, k žalovanému byly dále evidovány 3 existující splátkové produkty, 1 existující nesplátkový produkt, 1 žádost o kreditní kartu, 3 existující kreditní karty a 2 ukončené kreditní karty.10. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný za dobu trvání smlouvy uhradil žalobkyni částku 26 644 Kč.11. Z výzvy ze dne 23. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 8 854 Kč, odeslání výzvy bylo doloženo poštovním podacím archem ze dne 24. 6. 2025.12. Z výzvy ke splacení ze dne 8. 8. 2025 soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení částky 36 446 Kč, a to ve lhůtě 14 dnů od sepsání výzvy, odeslání výzvy bylo doloženo poštovním podacím archem ze dne 11. 8. 2025.13. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 9. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 36 446 Kč, a to nejpozději do 19. 9. 2025, odeslání předžalobní výzvy bylo doloženo poštovním podacím archem ze dne 5. 9. 2025.14. Žalobkyně soudu dále předložila formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, kopii OP žalovaného a sazebník platný od 1. 4. 2019, ze kterých soud pro věc nic podstatného nezjistil.15. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), přičemž dospěl k následujícím právním závěrům.16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.18. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 13. 8. 2024 uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 o. z. v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jelikož žalobkyně vystupovala v rámci uzavření smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru (úvěrující) mimo jiné povinen prověřovat úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného), jinak je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1). Úvěr lze pak poskytnout pouze za předpokladu, že o schopnosti úvěrovaného splácet poskytnutý úvěr, nemá úvěrující důvodné pochybnosti. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda byla smlouva o spotřebitelském úvěru platně uzavřena, tedy zda žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr.22. Po zhodnocení a podřazení zjištěného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouvu se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela, aniž by bylo možné konstatovat, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně v řízení tvrdila a dokládala, že při posouzení