34 C 30/2026-85 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost žalobci zaplatit částku , částka, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, úrokem ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, a úrokem z prodlení ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, . Žalobce tvrdil, že uzavřel dne , datum, s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytl úvěr ve výši čerpání , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit spolu s úrokem ve výši 16,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný se dostal s úhradami splátek do prodlení, žalobce proto úvěr ke dni , datum, zesplatnil.Podáním ze dne , datum, žalobce na výzvu soudu doplnil tvrzení následovně. Žalovaný uhradil celkem částku , částka, , kdy na úvěru čerpal celkem částku , částka, . Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobce doplnil, že žalovaný uvedl v žádosti o úvěr svůj příjem , částka, měsíčně, což bylo ověřeno na základě daňového přiznání žalovaného. Výdaje uvedl žalovaný v částce , částka, měsíčně a žalobce zohlednil svůj interní ekonomický model pracující se statistickými daty životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, kdy sám stanovil částku , částka, . Žalovaný uvedl splátky ve výši , částka, měsíčně. Žalobce zjistil další měsíční splátky žalovaného lustrací rejstříků a interních systémů, a to ve výši , částka, , , částka, , , částka, , a , částka, . Dále žalobce rozvedl podrobně vlastní argumentaci k možnosti využití interního ekonomického modelu při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy.Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když na výzvu soudu se žalovaný nevyjádřil, má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil.Z listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce.Dle smlouvy ze dne , datum, ve spojení s dodatkem ze dne , datum, a ze dne , datum, měl být jejím předmětem revolvingový úvěr v částce limitu , částka, , který se měl žalovaný zavázat splatit v měsíčních splátkách. Úrok měl přestavovat 16,90 % ročně. Smlouva není žalovaným ani žalobcem podepsána, uvedena je pouze poznámka „elektronicky podepsáno“ u předtištěného jména žalovaného a jména osoby jednající za žalobce. Podpis smlouvy žalovaným nevyplývá ani z žalobcem předložených listin označených jako „Detail zadané operace“, když z těchto listin nelze učinit závěr o tom, že byla podepsána žalovaným konkrétní smlouva daného znění. Součást smlouvy měly tvořit všeobecné obchodní podmínky a ceník, obsah těchto listin však nebyl pro rozhodnutí soudu podstatný a nebyla z nich tedy učiněna žádná skutková zjištění.Dle výpisů z účtu žalovaný celkem čerpal částku , částka, a uhradil částku , částka, . Z listiny označené jako „podklady pre súdne konanie“ ze dne , datum, nebyla u činěna žádná relevantní zjištění, když tato listina představuje pouze tabulku, vytvořenou patrně žalobcem, aniž by bylo zřejmé, na základě čeho jsou jednotlivé částky v tabulce uvedeny.Dopisem ze dne , datum, měl být předmětný úvěr zesplatněn a dopisem ze dne , datum, žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši , částka, , žalobce však nepředložil žádný důkaz k prokázání doručení uvedených listin žalovanému. Dopisem ze dne , datum, vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě částky , částka, .Z daňového přiznání žalovaného za rok 2020 vyplývají příjmy z podnikání , částka, a výdaje , částka, , nejsou však patrné jeho skutečné měsíční příjmy ani běžné měsíční výdaje. Dle listiny posouzení úvěruschopnosti klienta bylo vycházeno z žalovaným uvedeného příjmu , částka, měsíčně a výdajů , částka, měsíčně, kdy výdeje stanovil žalobce sám na částku , částka, měsíčně.Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů.Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Dle ustanovení § 87 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.Jakkoliv však zákon o ochraně spotřebitele ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitelesplácet spotřebitelský úvěr, tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí (totožně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit.Ze shora uvedených zjištění ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil. Vycházel-li žalobce při posouzení pouze z údajů uvedených žalovaným a z daňového přiznání, jedná se o posouzení zcela nedostatečné a formální, zejména za situace, kdy výdaje jsou mimo splátek úvěrů uvedeny pouze bez bližší specifikace v částce , částka, a žalobce uvedl, že vycházel jen ze sdělení žalovaného a částek životního minima a normativních nákladů na bydlení. Soud v tomto směru nezpochybňuje, že za účelem posouzení úvěruschopnosti lze využít matematické či ekonomické modely, které však musí vycházet z konkrétních zjištěných a řádně ověřených údajů ohledně příjmů a výdajů spotřebitele, nikoliv z obecných statistických dat.Vzhledem k tomu, že žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru, k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Co 12/2020).Žalovaný je s ohledem na výše uvedené povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu. Žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši , částka, , na kterou dosud dle tvrzení žalobce uhradil , částka, , zbývá tedy podle výpočtu soudu uhradit , částka, (k započtení plateb srov. odst. 17 rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2021, sp. zn. 27 Co 80/2021). Tuto částku je žalovaný povinen uhradit ve lhůtě odpovídající možnostem spotřebitele, která bude dohodnuta účastníky řízení nebo soudem určena. Mezi účastníky řízení k takové dohodě nedošlo. S ohledem na shora nezjištěnou finanční situaci žalovaného byla stanovena lhůta 3 dnů dle § 160 občanského soudního řádu. Nárok na případný úrok z prodlení by žalobci vznikl až v případě prodlení žalovaného s úhra