34 C 376/2025-65 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení. Žalobce tvrdí, že , datum, uzavřel právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , s žalovaným smlouvu o úvěru, podle níž žalovanému poskytl úvěr v částce , částka, , žalovaný měl uhradit poplatek , částka, . Žalovaný řádně neplnil podmínky úvěru, pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce.Žalobce k posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy doplnil, že právní předchůdce žalobce vycházel ze statistických sociálních a demografických dat, interních databází a externích registrů a dále z informací uvedených žalovaným a částek životního minima.Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když na výzvu soudu se žalovaný nevyjádřil, žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil.Skutková zjištění učinil soud z listinných důkazů.Dle smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla předmětem úvěru částka , částka, , kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem , částka, , RPSN činilo 282,02 %. Finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti při uzavření smlouvy.Smlouvou ze dne , datum, ve spojení se seznamem postupovaných pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobce.Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dopisem ze dne , datum, . Postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne , datum, , dopisem ze dne , datum, vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě.Dle obsahu zákaznické karty ze dne , datum, uvedl žalovaný měsíční příjem ve výši , částka, a ostatní příjmy , částka, , další příjmy domácnosti v částce , částka, . Tyto částky nejsou blíže specifikovány ani doloženy. Odhadované měsíční výdaje uvedl žalovaný ve výši , částka, a výdaje na splátky , částka, měsíčně, opět bez bližší specifikace či doložení výše.Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů.Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Dle ustanovení § 87 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.Jakkoliv však zákon o ochraně spotřebitele ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí (totožně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit.Ze shora uvedených zjištění ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy řádně neprověřil. Vycházel-li právní předchůdce žalobce při posouzení pouze z nedoložených příjmů a odhadnutých výdajů žalovaného, dále ze statistických dat a částky životního minima, aniž by relevantně zjišťoval skutečnou výši příjmů a běžných výdajů žalovaného, jedná se o posouzení pouze formální a zcela nedostatečné. Soudu je z vlastní činnosti navíc známo (z nahlédnutí do infomačního systému ISAS), že vůči žalovanému jsou již od roku 2015 pravidelně zahajována řízení o zaplacení dlužných částek, včetně řízení exekučních.Vzhledem k tomu, že právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru, k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Co 12/2020).Žalovaný je s ohledem na výše uvedené povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu. Žalovanému byla poskytnuta celkem jistina ve výši , částka, , na kterou dosud dle tvrzení žalobce uhradil , částka, , tedy více, než činí poskytnutá jistina. (k započtení plateb srov. odst. 17 rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2021, sp. zn. 27 Co 80/2021).Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když žalobce byl v řízení neúspěšný a byl by tak povinen nahradit náklady řízení žalovanému. Jelikož žalovanému v řízení náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.