43 C 11/2026-111 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 1. 10. 2025 k Okresnímu soudu v Hodoníně, který byl usnesením tamního soudu ze dne 12. 12. 2025, č. j. 4 C 257/2024-15, postoupen zdejšímu soudu a následně převeden do rejstříku C dne 12. 1. 2026, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 19 532,53 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 6. 4. 2023, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou prostřednictvím webového portálu , Anonymizováno, , provozovaný společností , právnická osoba, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč, přičemž žalované byly v souladu se smlouvou vyplaceny prostředky ve výši 17 672 Kč, rozdíl částek představuje odměnu společnosti , právnická osoba, Dluh ze smlouvy v nárokované výši nebyl žalovanou uhrazen, a to ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalobce byl usnesením ze dne 16. 3. 2026 podle § 43 odst. 1 o. s. ř. vyzván k odstranění vad žaloby, žalobu doplnil podáním doručeným soudu dne 6. 4. 2026, tj. tři dny po uplynutí stanovené lhůty. Soud zde žalobce upozorňuje, že je nutné činit úkony v rámci stanovených lhůt. Žalobce ve svém podání uvedl, že mezi žalobcem a společností , právnická osoba, byla uzavřena smlouva o spolupráci. Dále žalobce uvedl, že žalovaná ve prospěch žalobce uhradila částku 27 220 Kč. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobce uvedl, že smlouva o zápůjčce je smlouvou mezi dvěma fyzickými osobami, přičemž tak neměl povinnost úvěruschopnost žalované zkoumat, přesto žalobce k tomuto uvedl, že úvěruschopnost žalované zkoumal prostřednictvím výpisů z bankovního účtu žalované, lustrací v insolvenčním rejstříku a na základě informací zadaných žalovanou při registraci na stránce , Anonymizováno, .3. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním ze dne 22. 4. 2026, kdy uvedla, že se placení nebrání a pobírá invalidní důchod 3. stupně.4. Ve věci bylo nařízeno jednání na 24. 6. 2025, přičemž žalobce i žalovaná se z účasti na jednání omluvili, bylo podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v nepřítomnosti žalobce, žalované.5. Soud vyšel z podání účastníků a listinných důkazů smluvní dokumentací, potvrzením o platbě, posouzením úvěruschopnosti, předžalobní výzvou a sdělením banky.6. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.12. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovanou je neplatná z důvodu absence odpovídajícího posouzení úvěruschopnosti žalované. Tato základní náležitost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak zakotvena v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nebyla žalobcem doložena, a to ani přes výzvu k doplnění žaloby a ani na základě poučení u jednání.13. Žalobce nesplnil povinnost ze zákona s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací.14. Posouzení úvěruschopnosti nebylo provedeno v souladu s požadavky zákona za situace, kdy poskytovatel ohledně úvěru vycházel především z údajů doložených samotnou žalovanou. V té souvislosti žalobce určitým způsobem ověřoval majetkové poměry žalované – soudu byly předloženy výpisy z bankovního účtu žalované.15. Pakliže byly soudu předloženy výpisy z účtu žalované na čl. 42 a čl. 81, a to za období 2 měsíců předcházející poskytnutí spotřebitelského úvěru, pak zkoumání majetkových poměrů nelze nahrazovat prostým výpisem z bankovního účtu. V dané věci je nutno ověřit, a to zejména též podklady od třetích subjektů, jaké jsou příjmy žadatele o úvěr, nakolik jsou stabilizovány, např. zda se jedná o pracovní poměr, jakého typu, na jakou dobu, s jakým dlouhodoběji stabilizovaným příjmem.16. Na straně výdajové je třeba zkoumat základní pravidelné náklady na živobytí, současně též např. druh bydlení a dlouhodoběji stabilizované náklady na něj, další nezbytné, pravidelné výdaje, zahrnující živobytí, zdravotní péči, též zájmovou činnost. Je třeba zkoumat též základní osobní poměry, zejména typ bydlení, počet členů domácnosti, zejména pak počet osob závislých na žadateli o úvěr výživou.17. V projednávané věci však žalobce tvrdil zkoumání toliko na základě výpisů z bankovního účtu, přičemž žalobce co do příjmu zohledňoval částky, u kterých nebylo zkoumáno, z jakého titulu jsou na účet žalované připsány, ač už od fyzických nebo právnických osob, žalobce k tomuto uvedl toliko, že s ohledem na jejich četnost je nutné k těmto přihlížet. Z výpisu z bankovního účtu však mimo jiné vyplývá, že žalovaná v rámci rozhodného období měla sjednané další finanční produkty se 3. osobami (viz např. položka doplatek úvěru dne 11. 1. 2023), přičemž ze samotného názvu některých plateb je zjevné, že žalovaná byla dokonce s platbami ve vztahu k těmto, minimálně některým, finančním produktům v prodlení.18. Žalobce dále uvedl, že poměry žalované zkoumal lustrací insolvenčního rejstříku a na základě informací, které žalovaná sdělila společnosti , právnická osoba, , přičemž žalobce ani neuvedl, o jaké konkrétní údaje se mělo jednat, případně jakým způsobem byly tyto objektivizovány.19. Je na žalobci, aby prokázal, jakým způsobem byla ověřena úvěruschopnost žalované, z jakých konkrétních individualizovaných údajů bylo vycházeno a jak byly tyto údaje objektivizovány.20. Takové posouzení v projednávané věci prokázáno nebylo, přičemž na tomto závěru nemůže nic změnit ani forma poskytování spotřebitelského úvěru, kdy smlouva byla formálně uzavírána mezi dvěma fyzickými osobami, avšak přes P2P platformu , Anonymizováno, , určenou k poskytování spotřebitelských úvěrů, na základě smlouvy o spolupráci uzavřené mezi žalobcem a provozovatelem platformy , právnická osoba, Soud v dané věci dospěl k závěru, že v situaci, kdy žalobce poskytl finanční prostředky společnosti , právnická osoba, , která následně tyto prostředky poskytla žalované, kdy žalovaná sjednané splátky hradila na účet vedený ve prospěch společnosti , právnická osoba, , která má vůči žalobci též nárok na odměnu za vykonané služby, se pak svým obsahem jedná o produkt podléhající úpravě zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že fakticky je úvěr poskytován společností , právnická osoba, , která své prostředky na poskytování úvěrů toliko čerpá od 3. fyzických osob („investorů“), což fakticky vyplývá i z čl. 2 smlouvy o spolupráci mezi žalobcem a společností.21. Ostatně žalobce zákonnou náležitost posouzení úvěruschopnosti ostatně nezpochybňoval, ba naopak sám již v žalobě uváděl tvrzení ke způsobu, jakým byla úvěruschopnost ověřována.22. Smluvní dokumentací čl. 33, potvrzením o platbě čl. 40 a sdělením banky soudem vyžádaného na čl. 53 bylo prokázáno, že žalované byly na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytnuty prostředky převodem na účet v celkové výši 17 672 Kč. Současně bylo prokázáno, že žalovaná na poskytnutý spotřebitelský úvěr uhradila celkem 27 220 Kč, tj. částku vyšší, bezdůvodné obohacení na straně žalované je tím vyloučeno.23. Výrokem I. proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.2