8 C 275/2025-74 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 33.171,39 Kč s úrokem 14,45 % ročně z částky 32.271,39 Kč za dobu od 1. 11. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení 7,5 % ročně z částky 33.171,39 Kč za dobu od 1. 11. 2022 do zaplacení. Tvrdí, že právní předchůdce žalobce, původní věřitel , právnická osoba, ., uzavřel s žalovanou dne 22. 7. 2011 smlouvu o úvěru, na základě níž poskytl žalované úvěr 50.000 Kč. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou splátek splatných v dubnu, květnu a červnu 2012. Původní věřitel proto vyzval žalovanou k okamžité úhradě celého dluhu se splatností 19. 7. 2012. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že úroky z úvěru se stanou součástí jistiny, a původní věřitel proto byl oprávněn připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Žalovaná celkem původnímu věřiteli uhradila 17.728,61 Kč. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny úvěru 32.271,39 Kč a z poplatků 900 Kč. Tyto poplatky představují náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované podle ceníku původního věřitele, a to za neuhrazené splátky splatné v měsících duben až červen 2012, tedy třikrát 300 Kč.2. Ve věci byl dne 4. 11. 2025 vydán platební rozkaz, který se však zrušil, neboť žalovaná proti němu podala v zákonné lhůtě odpor. Procesní stanovisko žalované spočívá v tom, že dluh uznává, ale s ohledem na svojí finanční situaci není schopna uhradit celou částku najednou. Žalovaná požádala o splátkový kalendář, který by byla schopna řádně a dlouhodobě splácet.3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla uzavřena dne 22. 7. 2011 mezi původním věřitelem , právnická osoba, . a žalovanou, která měla tehdy příjmení , Anonymizováno, . Původní věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr do výše 50.000 Kč s tím, že úvěr bude veden u původního věřitele na úvěrovém účtu určeném pro čerpání a splacení úvěru. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 14,45 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splácet splátkami ve výši 888 Kč měsíčně vždy k dvacátému dni v měsíci s tím, že první splátka měla být zaplacena 22. 8. 2011 a poslední splátka měla být uhrazena 22. 7. 2019, počet splátek činil 96. V článku III odst. 2 smlouvy bylo dohodnuto, že úroky z úvěru jsou připisovány k jistině, a to vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a v případě prohlášení úvěru za splatný. Článek VI odst. 1 obsahuje oprávnění původního věřitele požadovat splacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, pokud je klient, tedy žalovaná, v prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce anebo se splacením více než dvou splátek v dohodnuté lhůtě.4. Součástí úvěrové smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky původního věřitele, které obsahují podrobnější úpravu práv a povinností původního věřitele a jeho klientů v rámci produktů, které původní věřitel klientům poskytuje.5. V ceníku původního věřitele pro bankovní obchody ve znění účinném od 27. 6. 2011 a od 21. 3. 2012 je v bodě 5.2 s názvem ostatní položky uveden poplatek 300 Kč za správu klienta v prodlení.6. Dopisem z 20. 6. 2012 vyzval původní věřitel žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky v tehdejší výši 2.841 Kč nejpozději do 19. 7. 2012 s tím, že jinak se celý zůstatek úvěru ve výši 50.574 Kč s příslušenstvím nevratně stane splatným.7. Ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne 4. 10. 2024 uzavřela společnost , Anonymizováno, jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž podle seznamu postoupených pohledávek předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovanou obsažená na straně 40 pod pořadovým číslem , hodnota, . Podle potvrzení z 10. 10. 2024 byla cena za postoupené pohledávky řádně uhrazena.8. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalované dopisem svého právního zástupce z 29. 7. 2025, který byl podle podacího lístku žalované odeslán doporučeně téhož dne.9. Jak soud shora uvedl, žalovaná sdělila soudu, že dluh uznává. Z tohoto jejího prohlášení soud dovodil, že žalovaná uznala jistinu dluhu, avšak není zcela jednoznačné, zda uznala i příslušenství, tedy úrok z úvěru a úrok z prodlení. Žalobce nenavrhl, aby soud rozhodl rozsudkem pro uznání pouze ohledně části jeho nároku, tedy nároku na jistinu, ve smyslu § 153a odst. 1 občanského soudního řádu. Soud tedy nerozhodl rozsudkem pro uznání ohledně této části žalobního nároku. Z toho, že žalovaná uznala dluh, tedy jistinu, vyplývá, že souhlasí s výší žalované částky, s tím, že úvěr skutečně čerpala od původního věřitele, a s tím, že původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou až na žalobce.10. Ze zjištěných skutečností a s ohledem na uznání dluhu ze strany žalované učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne 22. 7. 2011 uzavřel původní věřitel s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě níž žalovaná čerpala úvěr 50.000 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 14,45 % ročně a žalovaná měla úvěr splácet splátkami ve výši 888 Kč měsíčně od 22. 8. 2011 až do 22. 7. 2019. V úvěrové smlouvě bylo sjednáno, že původní věřitel je oprávněn připisovat úroky z úvěru k jistině. Žalovaná celkem splatila 17.728,61 Kč, což bylo započteno na jistinu 50.000 Kč, a rozdíl těchto částek je dlužná jistina 32.271,39 Kč. V úvěrové smlouvě bylo dohodnuto také oprávnění původního věřitele úvěr zesplatnit při prodlení žalované. Úvěr byl zesplatněn ke dni 19. 7. 2012. V ceníku poplatků byl sjednán poplatek 300 Kč měsíčně za správu klienta v prodlení, a žalovaná byla v prodlení se splátkami splatnými v měsících duben až červen 2012, tedy za tři měsíce. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou, byla postoupena nejprve na , Anonymizováno, , a následně postupní smlouvou ze 4. 10. 2024 na žalobce. V seznamu postoupených pohledávek se nacházela i pohledávka za žalovanou. Žalovaná žalobci na žalovanou částku ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě.11. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil takto. Dnem 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který zároveň zrušil občanský zákoník dosavadní č. 40/1964 Sb. a obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. Podle přechodných ustanovení k novému občanskému zákoníku, § 3028 odst. 1 a 3, se tímto novým občanským zákoníkem řídí práva a povinnosti vzniklé od jeho účinnosti. Právní poměry odlišné od práv osobních, rodinných a věcných, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, jakož i práva a povinnosti z něj vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena v roce 2011, posoudil soud práva a povinnosti z této smlouvy vzniklé podle dosavadních právních předpisů, a to podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a obchodního zákoníku.12. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, která je upravena v § 497 obchodního zákoníku tak, že smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje, že poskytne na požádání dlužníka a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobce tvrdí, že původní věřitel poskytl žalované úvěr 50.000 Kč a žalovaná toto tvrzení odsouhlasila. Původní věřitel tedy si splnil svoji povinnost ze smlouvy o úvěru a poskytl žalované v její prospěch peněžní prostředky. Žalovaná však své povinnosti peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky dostála pouze částečně a její platby nepostačovaly na splacení úvěru včetně úroku. Žalovaná splatila 17.728,61 Kč, což bylo započteno na jistinu, která se tak snížila z částky 50.000 Kč na 32.271,39 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v prodlení v měsících duben, květen a červen 2012 se splácením úvěru, vzniklo původnímu věřiteli právo na úhradu poplatků 300 Kč za každý z těchto měsíců, celkem tedy 900 Kč. Součet dlužné jistiny 32.271,39 Kč a poplatků 900 Kč představuje žalovanou částku 33.171,39 Kč. Žalovaná je rovněž povinna zaplatit úrok z úvěru v dohodnuté sazbě 14,45 % ročně z dlužné jistiny úvěru 32.271,39 Kč.13. S ohledem na datum zesplatnění úvěru 19. 7. 2012 se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu dnem následujícím, 20. 7. 2012. Od téhož dne původnímu věřiteli vzniklo podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je dána v § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb. ve znění vládního nařízení č. 33/2010 Sb. K zmíněnému dni činila sazba úroku z prodlení 7,5 % ročně.14. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou až na žalobce postupními smlouvami ve smyslu ustanovení § 524 odst. 1 občanského zákoníku. S postoupenou pohledávkou přechází v souladu s ustanovením § 524 odst. 2 občanského zákoníku i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobce se stal vůči žalované novým věřitelem na místo věřitele původního.15. Na základě všech výše uvedených skutečností považuje soud žalobu žalobce za důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl