2 C 182/2021-49 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] a ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] Smlouvou [číslo] ze dne [datum] se původní věřitel ([právnická osoba]) zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná úvěr čerpala ve výši [částka], čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru (kapitalizovaný úrok, poplatek za administraci a hotovostní poplatek) v celkové výši [částka] splatit pravidelnými 58mi týdenními splátkami po [částka], a to nejpozději do [datum]. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila. Smlouvou [číslo] ze dne [datum] se původní věřitel ([právnická osoba]) zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná úvěr čerpala ve výši [částka], čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru (kapitalizovaný úrok, poplatek za administraci a hotovostní poplatek) v celkové výši [částka] splatit pravidelnými 58mi týdenními splátkami po [částka], a to nejpozději do [datum]. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce před uzavřením každé ze smluv řádně ověřil úvěryschopnost žalované ve smyslu ust. § 9 zák. o spotřebitelském úvěru. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele ([právnická osoba]) poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a závazek žalované splatit tento úvěr spolu s poplatky v celkové výši [částka] 58mi pravidelnými týdenními splátkami po [částka], a to nejpozději do [datum]. Dle textu smlouvy čerpala žalovaná úvěr ve výši [částka] v hotovosti při podpisu smlouvy. Ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele ([právnická osoba]) poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a závazek žalované splatit tento úvěr spolu s poplatky v celkové výši [částka] 58mi pravidelnými týdenními splátkami po [částka], a to nejpozději do [datum]. Dle textu smlouvy čerpala žalovaná úvěr ve výši [částka] v hotovosti při podpisu smlouvy. 4. Z karty zákazníka ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel ověřil příjmovou i výdajovou stránku finanční situace žalované, jí tvrzené údaje pak ověřoval předloženými listinami (pracovní smlouva, nájemní smlouva, sipo). 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávky vyplývající z uvedených úvěrových smluv v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka] (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka]. 9. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši [částka] a [částka], které žalovaná čerpala ve shora uvedené výši. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splatit měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Celý dluh se stal splatným v případě smlouvy [číslo] dne [datum] a v případě smlouvy [číslo] dne [datum]. V souladu s § 2399 o. z. a se smlouvou tak žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyně poskytnuté plnění (jistinu). 10. Žalobkyni náleží po celou dobu trvání smlouvy - až do zaplacení celé jistiny dluhu (§ 2399 odst. 2 věta druhá o. z.) smluvní úrok, účtovaný ve sjednané sazbě 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] v případě smlouvy [číslo] z dlužné jistiny ve výši [částka] v případě smlouvy [číslo]. 11. Dále pak žalované vznikla na základě všeobecných obchodních podmínek a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru povinnost uhradit původnímu věřiteli poplatky ve sjednané výši, což splnila pouze částečně, když na smlouvu [číslo] uhradila pouze celkem [částka] (z toho na jistinu [částka], na úrok [částka], na poplatek za administrativní činnost [částka] a na poplatek za hotovostní inkaso [částka]). Jelikož žalovaná zůstatek dluhu ve výši [částka] skládající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného hotovostního poplatku ve výši [anonymizována čtyři slova] dobrovolně nezaplatila, uložil jí soud tuto povinnost rozsudkem. Na smlouvu [číslo] uhradila žalovaná pouze celkem [částka] (z toho na jistinu [částka], na úrok [částka], na poplatek za administrativní činnost [částka] a na poplatek za hotovostní inkaso [částka]). Jelikož žalovaná zůstatek dluhu ve výši [částka] skládající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného hotovostního poplatku ve výši [částka] dobrovolně nezaplatila, uložil jí soud tuto povinnost rozsudkem. 12. Řádným neplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení, proto věřiteli v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. vznikl nárok na úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalované placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě vyhověl i v tomto směru. 13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok I.). 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto