2 C 8/2022-33 — Okresní soud v Blansku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení částky 4 011,62 Kč s tím, že se jedná o smluvní pokutu za nevrácení koncového zařízení sjednanou dle smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ve výši 4 000 Kč a dále poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku na smlouvě o poskytování elektronických komunikací ve výši 11,62 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že v souvislosti se smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne [datum] [číslo] pro tel. [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž Všeobecné podmínky, si žalovaný pronajal u žalobkyně koncové zařízení – IMEI [číslo], které se zavázal splácet. Protože žalovaný porušil své povinnosti, když řádně nehradil předepsané splátky za koncové zařízení, žalobkyně od shora uvedené smlouvy odstoupila a žalovaného vyúčtováním [číslo] vyzvala k úhradě dlužné částky. 2. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] dle obsahu smlouvy„ nastavení služeb“ ze dne [datum] byl žalovanému předán k užívání„ pevný internet do zásuvky“ – zařízení sériové [číslo] byla ujednána smluvní pokuta za nevrácení zařízení řádně a včas ve výši 4 000 Kč (základ). Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými podmínkami vydanými žalobkyní. 4. Cena za nájem koncového zařízení ve výši 11,62 Kč měla být podle smlouvy, faktury [číslo] Všeobecných podmínek uhrazena [datum]. 5. Z výpovědi účastnické smlouvy ze dne [datum] se podává, že žalovanému byla z důvodu řádného neuhrazení splátek za faktury [číslo] [číslo] – celkem ve výši 2 913 Kč – vypovězena účastnická smlouva k tel. [číslo]. 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům: Podle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 8. V posuzovaném případě je zřejmé, že došlo k uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí jsou i všeobecné podmínky, na které smlouva výslovně odkazuje. Z provedených důkazů vyplývá, že součástí smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací mezi účastníky byla také nájemní smlouva na koncové zařízení. Na základě této kupní smlouvy vznikla žalované povinnost zaplatit nájem ve výši 11,62 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaný jednotlivé částky (viz shora) nezaplatil ve lhůtě jejich splatnosti, žalobkyně odstoupila od smlouvy a vyúčtovala žalovanému sjednanou smluvní pokutu za nevrácení koncového zařízení ve výši 4 000 Kč. 9. Ze shora uvedených důvodů dluží žalovaná žalobkyni částku 4 011,62 Kč. Protože žalovaný nezaplatil dlužnou částku dobrovolně, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek neuhradil ve lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení, proto mu vznikla i povinnost zaplatit úroky z prodlení dle § 1970 o. z. S přihlédnutím k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat všechna tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu (výrok I.). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 011,62 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.