3 C 8/2022-69 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 2 126 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od [datum] do [datum], které byla žalovaná povinna platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. 2. V posuzovaném případě se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť je uplatněn nárok z pojistné smlouvy uzavřené mezi státní příslušnicí Bulharska a společností se sídlem v České republice, založené dle práva České republiky. Žalovaná měla v době uzavření smlouvy bydliště v České republice. Za této situace je pro posouzení pravomoci (mezinárodní příslušnosti) soudu nutno užít přímo aplikovatelné Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech - Brusel I bis (dále jen Nařízení). Podle čl. 4 bod 1 Nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Podle čl. 14 bod 1. Nařízení může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště. Podle konstantní judikatury (srov. mutatis mutandis zejména usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Nd 25/2014 ze dne 25. června 2014) se pravidla mezinárodní příslušnosti zakotvená v čl. 16 odst. 2 nařízení Rady (ES) ze dne 22. 12. 2000, č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nyní čl. 18 bod 2 Nařízení č. 1215/2012), se uplatní v případě žaloby směřující proti spotřebiteli, pokud má spotřebitel bydliště na území některého z členských států, popř. pokud na území některého z členských států měl své poslední známé bydliště, a to bez ohledu na jeho státní příslušnost. 3. Vzhledem k tomu, že v posuzované věci jde o žalobu, kterou podal pojistitel, je na místě pro účely posouzení mezinárodní příslušnosti soudů aplikovat čl. 14 odst. 1 Nařízení. Podle něj může být žaloba podána pouze u soudů členského státu, na jehož území má žalovaný bydliště. Soud nezjistil žádné okolnosti nasvědčující tomu, že by měla žalovaná bydliště v jiném členském státě, ani skutečnosti, které by mu umožnily dospět k závěru, že žalovaná má bydliště mimo území Evropské unie (což je případ, kdy by se pro posouzení mezinárodní příslušnosti českých soudů použil článek 4 nařízení Brusel I). Nařízení Brusel I bis, včetně čl. 14 odst. 1, se proto použije i na takové případy, kdy soudy nemají průkazné indicie umožňující dospět k závěru, že žalovaný má bydliště mimo území Evropské unie. Pokud žalovaný své poslední známé bydliště opustil dříve, než na něj byla podána žaloba, a neinformoval pojistitele o adrese svého nového bydliště, pravomoc rozhodnout o žalobě směřující proti spotřebiteli mají soudy členského státu, na jehož území se nacházelo poslední známé bydliště žalovaného (srov. mutatis mutandis zejména usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Nd 25/2014 ze dne 25. června 2014). Soud proto dospěl k závěru, že je soudem mezinárodně příslušným k projednání daného sporu dle článku 14 Nařízení Brusel I bis ve spojení s ust. § 84 a § 85 o. s. ř. Rozhodným právem je dle čl. 7 odst. 3 nař. Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 (Řím I) právo české. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Pojistné mělo být hrazeno čtvrtletně po 1 650 Kč v termínech do 22. 5.; 22. 8., 22. 11. a 22. 2.. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum], smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. 5. Z tvrzení žalobkyně a jí předloženého výpisu se podává, že žalovaná neuhradila pojistné za období od [datum] do [datum] v celkové výši 2 126 Kč, přičemž pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 1 581 Kč bylo splatné do [datum] a pojistné za období od [datum] do [datum] v částce 545 Kč bylo splatné do [datum]. 6. Žalobkyně žalovanou vyzvala, aby dlužné pojistné doplatila ve stanovené lhůtě, zároveň žalovanou upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Dodejkou poštovní zásilky bylo prokázáno, že výzva se dostala do dispoziční sféry žalované. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle §2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 8. Pojistná smlouva splňuje jak formální, tak obsahové náležitosti předepsané zákonem – byla uzavřena v písemné formě, její obsah je jasný, určitý a srozumitelný a obsahuje podstatné náležitosti. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, žalovaná je proto povinna po celou dobu trvání smlouvy platit smluvené pojistné. Splatnost pojistného přitom vyplývá přímo z pojistné smlouvy, proto byla žalovaná povinna pojistné zaplatit bez výzvy. Žalovaná neplnila svoji povinnost včas a řádně hradit pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, přičemž nezaplatila pojistné za období od [datum] do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila dlužnou částku dobrovolně, soud jí tuto povinnost uložil rozsudkem. 9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, žaloba je důvodná pouze částečně. Pojistné bylo dle smlouvy splatné čtvrtletně v termínech do 22. 5.; 22. 8., 22. 11. a 22. 2. Pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 1 581 Kč bylo tedy splatné do [datum] a poměrná část pojistného za období od [datum] do [datum] v částce 545 Kč byla splatná do [datum]. Dnem [datum] se tedy žalovaná dostala do prodlení se zaplacením částky 1 581 Kč a dnem [datum] se dostala do prodlení se zaplacením částky 545 Kč. Výše úroku z prodlení se řídí sazbou platnou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů - tedy ohledně částky 1 581 Kč činí zákonná sazba úroku z prodlení 10%, avšak ohledně částky 545 Kč činí zákonná sazba 8,25%. 11. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem soud žalobě vyhověl ohledně požadovaných úroků z prodlení - žalobkyně je požadovala v menším rozsahu (až od data [datum]), než by jí dle zákona příslušelo, proto jí soud, vázán návrhem, přiznal nárok pouze od požadovaného data (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), tedy za období od [datum] do zaplacení v zákonné sazbě (výrok I.). 12. Ohledně úroku z prodlení z částky 545 Kč v sazbě převyšující zákonnou výši, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok II.) 13. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení téměř zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 338 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 126 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů práv