3 C 87/2022-67 — Okresní soud v Blansku

Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy smlouvu o půjčce [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytl žalovanému půjčku 20 000 Kč, přičemž žalovaný měl poskytnutou částku včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši 13 920 Kč splatit 53 pravidelnými týdenními splátkami ve výši 640 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [adresa], [země], a tato společnost postoupila pohledávku smlouvou ze dne [datum] žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Smlouvou ze dne [datum], [číslo] právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytl žalovanému půjčku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal půjčku včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši 13 920 Kč splatit 53 pravidelnými týdenními splátkami ve výši 640 Kč počínaje 7. dnem od uzavření smlouvy. Dluh z citované smlouvy aktuálně činí 20 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [adresa], [země], a tato společnost postoupila pohledávku smlouvou ze dne [datum] žalobkyni. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. Dne [datum] nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle ust. § 3028 odst. 1, 3 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. Proto soud věc posoudil podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.). Podle § 52 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel; dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti; spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle § 56 odst. 2 obč. zák. se ustanovení odstavce 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 517 odst. 1, 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, jejichž výši stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem bylo v době počátku prodlení nařízení vlády č. 142/1994 Sb., podle jehož ust. § 1 (účinného od 28. 4. 2005 do [datum]) odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o půjčce podle § 657 obč. zák. Žalovanému byla poskytnuta půjčka ve výši 20 000 Kč, kterou měl vrátit do [datum]. Ujednaný poplatek za sjednání smlouvy soud posoudil jako kapitalizovaný úrok za dobu původně sjednaného trvání půjčky - jedná se tedy o odměnu věřitele za poskytnutí peněžních prostředků. Podle § 56 odst. 2 obč. zák. se ustanovení vymezení nepřiměřených podmínek ve spotřebitelských smlouvách nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. Vzhledem k tomu, že sjednaný poplatek/úrok lze interpretovat jako cenu půjčky, není podle § 56 odst. 2 obč. zák. v kompetenci soudu jeho výši přezkoumávat. Jelikož žalovaný sjednanou částku nezaplatil a aktuálně dluží 20 000 Kč, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.