6 C 13/2022-47 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 000 Kč z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytl žalovanému zápůjčku 5 000 Kč, přičemž žalovaný měl poskytnutou částku včetně zápůjční úrokové sazby 27,90 % p.a. splatit 13 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 432 Kč, celková splatná částka činila 5 911,78 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Před uzavřením smlouvy v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdce žalobkyně kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, což vyplývá z čl. 7 Smlouvy. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného posoudil zejména schopnost žalovaného splácet sjednané pravidelné splátky úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Smlouvou ze dne [datum] [číslo] právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytl dne [datum] žalovanému zápůjčku 5 000 Kč, což bylo prokázáno výpisem z účtu žalovaného u [anonymizována dvě slova] č. ú. [bankovní účet] za únor 2020. Žalovaný se zavázal zápůjčku včetně zápůjční úrokové sazby 27,90 % p.a. splatit 13 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 432 Kč počínaje dnem [datum], poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením dluhu, dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno zesplatnění dluhu a byl právním předchůdcem žalobkyně vyzvána k úhradě celkového dluhu ve výši 5 954,32 Kč. Dluh z citované smlouvy aktuálně činí 5 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyni. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobkyně opětovně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky 6 098,23 Kč do deseti dnů od doručení výzvy, tato mu byla zaslána doporučeně, jak vyplývá z poštovního podacího archu ze dne [datum]. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 6. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 2394 bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 5 000 Kč, kterou měl vrátit včetně zápůjční úrokové sazby 27,90 % p.a. splatit 13 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 432 Kč počínaje dnem [datum], poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. 8. Jelikož žalovaný sjednanou částku nezaplatil a aktuálně dluží 5 000 Kč, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. 9. Řádným nezaplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení, proto věřiteli v souladu s ust. § 1970 o. z. vznikl také nárok na úroky z prodlení. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, a to ode dne následujícího po zesplatnění dluhu. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.