6 C 190/2022-57 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit mu částku 17 683,85 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 15 000 Kč, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně neplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] zůstatek dluhu zesplatnila. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení úroků z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání nařízenému na den [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila s tím, že souhlasí, aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti. Soud proto jednal a ve věci rozhodl za splnění podmínek dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [IČO], poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 948 Kč, a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru, celkem tedy částky 27 272 Kč. Z žádosti o úvěr vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] posuzovala úvěruschopnost žalovaného dle vyplněné žádosti a dále na základě daňového přiznání. Žalovaný měl [anonymizováno 5 slov] [částka] [anonymizováno 5 slov] [částka]. Žalovaný převzal částku 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal závazek ze smlouvy splatným. Zesplatnění úvěru nastalo automaticky tím, že žalovaný neuhradil jakoukoliv splátku řádně a včas. Jelikož žalovaný řádně uhradil pouze 5. splátku, když následující splátka byla splatná do [datum] a šestou již nikoliv, stal se závazek ze smlouvy splatným ke dni [datum]. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v důsledku prodlení žalovaného právo na zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení s úhradou a konečně náklady s vymáháním dlužné částky spojené. 4. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena z právního předchůdce žalobkyně na spol. [anonymizována čtyři slova] [číslo] přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Následně pak byla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení [anonymizováno] ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena ve výši 47 093,85 Kč. 5. Z listiny ze dne [datum] označené jako Splátková dohoda bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným prostřednictvím svého zmocněnce, [právnická osoba] [obec] a [právnická osoba], dohodu o uznání dluhu (dále jen Dohoda). Žalovaný v ní uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše celkem ve výši 47 093,85 Kč. Zároveň se zavázal uhradit jej v 24 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaný se však dostal do prodlení s plněním dvou splátek, a to splátky [číslo] a [číslo]. Žalobkyně se proto rozhodla využít svého smluvního oprávnění a dluh žalovaného zesplatnila. V rámci dopisu o zesplatnění pohledávky byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, která v zesplatněné výši činila 33 093,85 Kč s úrokem z prodlení z částky 33 093,85 Kč od [datum], zároveň byla žalovanému poskytnuta lhůta k úhradě zesplatněné pohledávky, a to nejpozději do [datum]. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ze zesplatněné výše pohledávky, od prvního dne po uplynutí lhůty, která byla žalovanému poskytnuta k úhradě zesplatnění pohledávky, tj. od [datum]. 6. Žalovaný na svůj dluh od data uzavření Dohody do data podání žaloby uhradil celkem částku ve výši 29 410 Kč. Toto plnění bylo ve prospěch žalovaného alokováno na jistinu pohledávky a žalovaný nárok v příslušné výši ponížen. 7. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky 17 683,85 Kč a zákonných úroků z této částky od [datum] do zaplacení nejpozději do [datum]. Tato upomínka byla žalovanému odeslána doporučeně, jak vyplývá z podacího archu ze dne [datum]. <b>8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:</b> 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Z uzavřené smlouvy vyplývá věřiteli právo zesplatnit celý zůstatek dluhu v případě porušení smlouvy žalovaným. 10. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 11. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (odst. 1). Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí (odst. 2). Podle ust. § 1882 o. z. (odst. 1) dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 12. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 14. Podle ust. § 2053 o. z., dle něhož uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsah