6 C 265/2022-29 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 525 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný, jakožto cestující, nastoupil dne [datum] do vlaku společnosti [právnická osoba] ([anonymizováno]) [číslo] směr [obec], čímž v souladu s ust. bodu 5. kapitoly I. SPPO uzavřel s [anonymizováno] Přepravní smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byl povinen zaplatit [anonymizováno] cenu za přepravu ve výši 25 Kč (jízdné) stanovenou dle platného Tarifu. Po započetí přepravy se žalovaný ve vlaku na výzvu pověřeného zaměstnance [anonymizováno] neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil povinnost stanovenou v bodě 13. kapitoly II. SPPO, a proto bylo pověřeným zaměstnancem [anonymizováno] sepsáno Potvrzení o nedodržení [anonymizováno] [variabilní symbol] [číslo] a Oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván, aby na základě Smlouvy zaplatil jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč dle platného Tarifu, celkem tedy částku 1 525 Kč. Žalobkyně uzavřela dne [datum] s [anonymizováno] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným [příjmení] jako postupitelem na žalobkyni jako postupníka, o této skutečnosti byl žalovaný postupitelem vyrozuměn v Oznámení o postoupení pohledávky a ve Výzvě k zaplacení – předžalobní upomínce žalobkyně k zaplacení dluhu, oboje zaslané žalovanému dne [datum]. Žalovaný však do dnešního dne ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů obsažených ve spise soud zjistil následující skutkový stav: Potvrzením o nedodržení SPP IDS JMK a Oznámením o závadách ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný použil ke své přepravě dne [datum] vlak právního předchůdce žalobkyně [právnická osoba], spoj [číslo] bez platného jízdního dokladu IDS JMK a nezaplatil jízdné ve výši 25 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč (dle Smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní osobní dopravu účinných od [datum] a Tarifu pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel účinného od 1. 1. 2021) na místě, což potvrdil svým vlastnoručním podpisem. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že [právnická osoba] jakožto postupitel postoupily pohledávku za žalovaným žalobkyni. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní výzvou k zaplacení ze dne [datum], odeslanou doporučeně dne [datum] (viz podací arch), k úhradě jízdného a přirážky k jízdnému ve výši 1 525 Kč příslušenstvím na základě přepravy uskutečněné společností [právnická osoba] dne [datum] vlakem [číslo] to ve lhůtě do 10 dnů od obdržení výzvy; její součástí bylo i oznámení o postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni. 5. Povinnost žalovaného platit jízdné a přirážku k jízdnému je dána ust. § 37 odst. 5, 6 zákona číslo 266/1994 Sb., o drahách, ust. §§ 15 a 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., smluvními přepravními podmínkami a Tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Podle citovaných ustanovení je cestující povinen prokázat se na vyzvání oprávněného pracovníka žalobkyně platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a zvláštní přirážku. 6. Aktivní legitimace žalobkyně jako postupnice je dána ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), podle nějž věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi), s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená, včetně jejího zajištění. 7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V daném případě bylo prokázáno, že žalovanému vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 1 525 Kč, přičemž pohledávka za žalovaným byla postoupena písemnou smlouvou žalobkyni a postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný žalobkyni doposud dluh ani částečně neuhradil, přestože byl k plnění písemně vyzván, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl včetně příslušenství – zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno v I. výroku rozsudku, odůvodněném dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. 8. II. výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a v souladu s ust. § 142a o. s. ř. zaslal žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni zastoupené advokátkou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, z čehož náhrada za zaplacený soudní poplatek činí 400 Kč; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupkyně žalobkyně učinila ve věci 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby a výzvu k plnění. Dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 200 Kč, tj. za 3 úkony náleží žalobkyni mimosmluvní odměna celkem ve výši 600 Kč. Dle ust. § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů za 3 uvedené úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč, a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.