702 C 7/2022-21 — Okresní soud v Blansku

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na úhradu nákladů, jež vznikly v souvislosti s dopravou žalovaného do protialkoholní záchytné stanice dne [datum], kdy při převzetí žalovaného do stanice mu bylo naměřeno [anonymizováno] promile alkoholu v krvi. Náklady ze dne [datum] dosáhly výše 427 Kč. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dle záznamu o předání osoby do protialkoholní stanice byl žalovaný dne [datum] dopraven žalobkyní k vyšetření do protialkoholní záchytné stanice, kde byla zjištěna intoxikace, a to [anonymizováno] ‰ alkoholu v krvi. V důsledku dopravy žalovaného do záchytné stanice vznikly žalobci náklady v celkové výši 427 Kč (viz vyčíslení nákladů a VTP vozidla). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky ve výši 427 Kč vyzván dopisem – předžalobní výzvou ze dne [datum], kde byla stanovena lhůta k úhradě do [datum]. 4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 89b zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách ve znění pozdějších předpisů je osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba náklady na dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovanému jako vyšetřované osobě dle citovaného § 24 zák. č. 65/2017 Sb. vznikla povinnost uhradit náklady na dopravu do záchytné stanice. Dlužná částka se stala splatnou na základě výzvy k úhradě (§ 1958 o. z.) Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil ve lhůtě splatnosti do [datum], dostal se následujícím dnem do prodlení (§ 1968 o. z.), proto je povinen vedle dlužné částky hradit i zákonné úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 7. Vzhledem k zákonnému osvobození žalobce od placení soudních poplatků ve smyslu ustanovení §11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je k úhradě soudního poplatku ve výši 1 000 Kč ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. povinen žalovaný (výrok III).