12 C 84/2023-38 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobci domáhají vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil a vypořádal spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti – [anonymizována tři slova] na pozemku parc. č. st. [číslo] v obci a k. ú. [obec]. Uvedli, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky uvedené stavby, zapsané na listu vlastnickém [číslo] vedeném pro obec a k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce]. Žalobce a) a žalovaný jsou každý vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼ uvedené nemovitosti a žalobkyně b) je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½. Žalobci nechtějí dále setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovaným, a to zejména proto, že mají v úmyslu stavbu prodat, přičemž žalovaný není doposud zletilý, prodej by tedy za něj museli schválit jeho zákonní zástupci, kteří však nejsou schopni se o této záležitosti dohodnout. V takové situaci je problematické zajistit kupce, který by vyčkal na vyřízení záležitosti u opatrovnického soudu. Proto žalobci zvolili cestu podání návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Sám nezletilý žalovaný se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví způsobem navrženým žalobci souhlasí, nesouhlas vyjadřuje pouze jeho otec. S ohledem na tyto okolnosti se žalobci výslovně vzdávají práva na náhradu nákladů soudního řízení. Žalobci se tedy domáhají, aby jim společná věc byla přikázána do spoluvlastnictví tak, aby se žalobce a) stal vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ a žalobkyně b) aby zůstala nadále vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½. Žalobce a) přitom disponuje dostatečnou finanční částkou na vypořádání spoluvlastnického podílu žalovaného. Obvyklá cena společných nemovitostí byla stanovena znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [číslo] ze dne [datum], který určil tuto cenu ve výši 1 100 000 Kč, vypořádací podíl pro žalovaného tedy činí 275 000 Kč. 2. Matka jakožto zákonná zástupkyně nezl. žalovaného ve vyjádření ze dne [datum] i nezl. žalovaný u jednání dne [datum] uvedli, že s žalobou souhlasí. Otec nezl. žalovaného se k žalobě nevyjádřil, z jednání se podáním ze dne [datum] omluvil s tím, že je v pracovní neschopnosti, proto soud za použití ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Mezi účastníky bylo nesporné, že jsou (podílovými) spoluvlastníky shora uvedené nemovitosti – stavby (rod. rekr.) [anonymizována dvě slova], jak bylo zjištěno i z [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], z toho žalobce a) a žalovaný každý o velikosti podílu id. 1/4 a žalobkyně b) o velikosti podílu id. 1/2. Mezi účastníky bylo také nesporné, že spoluvlastnický podíl žalovaného má být přikázán žalobci a). Znaleckým posudkem soudního znalce z oboru ekonomika – odvětví ceny a odhady nemovitostí Ing. [jméno] [příjmení], [číslo] ze dne [datum] byla stanovena obvyklá cena těchto nemovitostí ve výši 1 100 000 Kč, všichni účastníci s takto stanovenou cenou souhlasili a vycházeli z ní při návrhu na stanovení výše vypořádacího podílu, který by žalobce a) měl žalovanému zaplatit. Účastníci rovněž učinili nesporným, že žalobce a) má ve své dispozici finanční prostředky ve výši 275 000 Kč pro vyplacení vypořádacího podílu žalovanému, který je jeho nezl. bratrem. 4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 5. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 6. Přikázání věci do vlastnictví některého ze spoluvlastníků je podmíněno naplněním několika předpokladů. Daný spoluvlastník by měl především s přikázáním věci souhlasit, tak, aby bylo zajištěno, že bude naplněn funkční, ekonomický a užitný cíl věci, který těžko naplní někdo, kdo o věc nemá zájem. Dále by tento spoluvlastník měl mít dostatek finančních prostředků k vyplacení vypořádacího podílu druhému spoluvlastníkovi. Podstatné je pak hledisko velikosti podílu a účelného využití věci. Přihlíží se k bytové potřebě spoluvlastníků, k tomu, kdo dům doposud obýval, kdo ho udržoval, opravoval, případně kdo do něj investoval, a kdo je schopen starat se i nadále o jeho řádnou údržbu. 7. V daném případě bylo nesporné, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovitostí, shodli se na tom, že spoluvlastnictví má být zrušeno a že nemovitosti nejsou reálně dělitelné. Rovněž se shodli na obvyklé ceně nemovitostí ve výši 1 100 000 Kč a na tom, že spoluvlastnický podíl žalovaného na nemovitosti má být přikázán do spoluvlastnictví žalobce a), čímž bude naplněn předpoklad účelného využití věci při zohlednění velikosti podílů jednotlivých účastníků, kteří učinili nespornou i otázku solventnosti žalobce a), který má ve své dispozici finanční prostředky potřebné k zaplacení vypořádacího podílu nezl. žalovanému. 8. Soud tedy dospěl k závěru, že v daném případě jsou všechna požadovaná kritéria naplněna a žaloba je důvodná, proto jí zcela vyhověl, spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti zrušil (výrok I.), přikázal nemovitost do rovnodílného spoluvlastnictví žalobců a) a b), z nichž se každý stane spoluvlastníkem id. ½ předmětné nemovitosti (výrok I.), a současně uložil žalobci a) povinnost zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 275 000 Kč, odpovídající 1/4 obvyklé ceny stanovené znaleckým posudkem (výrok II.). 9. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně úspěšní žalobci se náhrady nákladů řízení vůči žalovanému výslovně vzdali, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.