15 C 260/2023-42 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku 26 088 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel ([právnická osoba], [IČO]) zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 20 000 Kč, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit v 80 pravidelných týdenních splátkách ve výši 485 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil. Vedle jistiny a sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení úroků z prodlení a sjednaného smluvního úroku ve výši 20,74 % ročně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele ([právnická osoba], [IČO]) poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru v celkové výši 18 800 Kč v 80 pravidelných týdenních splátkách ve výši 485 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. 4. Z Karty zákazníka vyplývá, že původní věřitel dne [datum] posuzoval úvěruschopnost žalovaného dle vyplněné žádosti a dále na základě potvrzení o příjmu od zaměstnavatele a nájemní smlouvy. Žalovaný byl svobodný s nejvyšším dosaženým vzděláním základní, žil s rodiči a neměl žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný měl pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 17 350 Kč a měsíční výdaje v celkové výši 10 450 Kč (z toho výdaje na bydlení ve výši 2 100 Kč měsíčně, osobní výdaje ve výši 7 000 Kč měsíčně, splátky úvěrů v celkové výši 1 350 Kč měsíčně), použitelný měsíční příjem byl ve výši 6 900 Kč. 5. Žalovaný čerpal úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy o úvěru, úvěr řádně nesplácel. Žalovaný zaplatil pouze 13 112 Kč, z toho na jistinu 1 577,03 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 3 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 734,97 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Dluh z citované smlouvy činil ke dni postoupení pohledávky 29 488 Kč (z toho jistina ve výši 18 422,97 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 665,03 Kč). 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. 7. Žalovaný po postoupení pohledávky žalobkyni ničeho neuhradil a žalobkyně po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 26 088 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 18 422,97 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 7 665,03 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6 718,46 Kč (úrok ve výši 20,74 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 18 422,97 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 672,48 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 18 422,97 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), úroků ve výši 20,74 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 422,97 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 422,97 Kč od [datum] do zaplacení. 8. Žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne [datum], zaslané podle podacího lístku žalovanému téhož dne. 9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 11. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 12. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla po posouzení úvěruschopnosti žalovaného platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaný čerpal ve shora uvedené výši. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit týdenními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Celý dluh se stal splatným dne [datum]. V souladu s § 2399 o. z. a se smlouvou tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění (jistinu). 13. Žalobkyni náleží po celou dobu trvání smlouvy - až do zaplacení celé jistiny dluhu (§ 2399 odst. 2 věta druhá o. z.) smluvní úrok, účtovaný ve sjednané sazbě 20,74 % ročně z dlužné jistiny 18 422,97 Kč. Ujednaný úrok je odměnou věřiteli za poskytnutí peněžních prostředků. Vzhledem k tomu, že jej lze interpretovat jako cenu zápůjčky a byl ve smlouvě jasně a srozumitelně uveden, není podle § 1813 o. z. v kompetenci soudu jeho výši přezkoumávat. Jelikož žalovaný zůstatek dluhu dobrovolně nezaplatil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem. 14. Řádným neplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení, proto věřiteli v souladu s § 1968 a § 1970 o. z. vznikl nárok na úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě vyhověl i v tomto směru. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok I.). 16. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 496 Kč Tyto náklady sestáv