3 C 238/2022-35 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 15 448 Kč z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy smlouvu o půjčce [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytl žalované půjčku 18 000 Kč, přičemž žalovaná měla poskytnutou částku včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši 15 048 Kč splatit 60 pravidelnými týdenními splátkami ve výši 551 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Smlouvou ze dne [datum], [číslo] právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytl žalované půjčku 18 000 Kč a žalovaná se zavázala půjčku včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši 15 048 Kč splatit 60 pravidelnými týdenními splátkami ve výši 551 Kč počínaje 7. dnem od uzavření smlouvy. Dluh z citované smlouvy aktuálně činí 15 448 Kč. Podle článku 3. smluvních podmínek, které byly součástí Smlouvy o půjčce, je výpůjční úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy (ve smyslu článku 20 věta první Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce), uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 21 %. Strany se současně dohodly, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 věty druhé Smluvních podmínek k prodloužení doby trvání Smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání Smlouvy jistina úročena. Podle článku 20. smluvních podmínek je Smlouva uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této Smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (jak je specifikováno na straně 1 Smlouvy). Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost Smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. 5. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyni. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 7. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle ust. § 3028 odst. 1, 3 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. Proto soud věc posoudil podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.). 8. Podle § 52 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel; dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti; spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle § 56 odst. 2 obč. zák. se ustanovení odstavce 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. 9. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Podle § 517 odst. 1, 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, jejichž výši stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem bylo v době počátku prodlení nařízení vlády č. 142/1994 Sb., podle jehož ust. § 1 (účinného od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2013) odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. 11. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o půjčce podle § 657 obč. zák. Žalované byla poskytnuta půjčka ve výši 18 000 Kč, kterou měla vrátit do [datum]. Ujednaný poplatek za sjednání smlouvy je odměnou věřiteli za poskytnutí peněžních prostředků. Podle § 56 odst. 2 obč. zák. se ustanovení vymezení nepřiměřených podmínek ve spotřebitelských smlouvách nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. Vzhledem k tomu, že sjednaný poplatek lze interpretovat jako cenu půjčky, není podle § 56 odst. 2 obč. zák. v kompetenci soudu jeho výši přezkoumávat. 12. Jelikož žalovaná sjednanou částku nezaplatila a aktuálně dluží 15 448 Kč, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem. V důsledku prodlení žalované se zaplacením vzniklo žalobkyni dále právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení v souladu s § 517 obč. zák., ode dne následujícího po dni, kdy měla být částka uhrazena. 13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni v tomto směru podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě co do jistiny a úroku z prodlení, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. Pokud však jde o smluvní úrok, který žalobkyně požadovala, soud v této části neshledal žalobu důvodnou. V článku 20 větě druhé smlouvy si účastníci sjednali, že„ bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost Smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.“ Z článku 3. Smluvních podmínek, kterými byly strany vázány, pak vyplývá, že se účastníci dohodli, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 věty druhé Smluvních podmínek k prodloužení doby trvání Smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání Smlouvy jistina úročena. Proto je výše úroku, který může žalobkyně dle smlouvy požadovat, omezena původně vypočteným úrokem z prodlení, který odpovídá úroku za původně sjednanou dobu trvání smlouvy a je vyčíslen ve smlouvě. Tento úrok byl zahrnut v souhrnném poplatku. Proto soud žalobu co do úroku kapitalizovaného částkou 5 295,94 Kč a co do úroku ve výši 21 % ročně z částky 8 413,94 Kč od [datum] do do zaplacení zamítl jako nedůvodnou (výrok II.). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 195,47 Kč, přičemž tato částka představuje 8,68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54,34 % a úspěchu žalované v rozsahu 45,66 %) - požadované úroky a úroky z prodlení soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí, přičemž celkový předmět řízení činil 54 393,85 Kč (15 448 + 1 958,32 + 12 149,74 + 5 295,94 + 19 541,85 = 54 393,85) a žalobkyně byla úspěšná co do částky 29 556,06 Kč (15 448 + 1 958,32 + 12 149,74 = 29 556,06)). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 448 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.