15 C 129/2024-67 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, změněné dne , datum, . Touto smlouvou se právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, , IČO , IČO, zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit formou 35 pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, splatných vždy k 20. dni příslušného měsíce. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši , částka, . Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit částku ve výši , částka, . Jistina úvěru byla žalovanému poskytnuta bezhotovostně, převodem na bankovní účet, ze kterého žalovaný uhradil tzv. verifikační platbu. Dne , datum, uzavřel žalovaný dodatek ke smlouvě ze dne , datum, , kterým byla jistina úvěru nově stanovena na částku , částka, a žalovaný se zavázal jistinu splatit formou 33 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 20. dni příslušného měsíce. Celková měsíční splátka byla sjednána ve výši , částka, . Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši , částka, . Celkově se tak žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobkyně uhradit částku ve výši , částka, , a to nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky úvěru, tj. ke dni , datum, . Žalovaný však nehradil splátky úvěru řádně a včas, proto právní předchůdce žalobkyně dluh ke , datum, zesplatnil. Vzhledem k porušení smluvní povinnosti žalovaného uplatnil původní věřitel smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, stejně jako náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Žalovaný o úvěr zažádal online na internetových stránkách www., Anonymizováno, .cz, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu. Smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické podobě, kdy žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil verifikační platbou ze svého účtu na účet původního věřitele. Dne , datum, byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena ke dni , datum, . Žalovaný neuhradil ničeho ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dle listiny označené jako smlouva o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, ve znění smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, se právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, ) měla zavázat nejprve poskytnout žalovanému úvěr ve výši , Anonymizováno, a žalovaný se měl zavázat vrátit věřiteli celkem částku ve výši , částka, v 35 měsíčních splátkách á , částka, , kdy poslední splátka byla splatná dne , datum, , poté byla dodatkem upravena výše jistiny na , částka, , kdy celkem měl žalovaný uhradit částku ve výši , částka, , a to 33 měsíčními splátkami po , částka, , poslední splátka byla splatná dne , datum, . Listiny označené pod č. smlouvy , tel. číslo, nejsou podepsány, když v závěru smlouvy je pouze vytištěno „klient: , Jméno zainteresované osoby 0/0, “ a „věřitel: , právnická osoba, “.5. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že na účet původního věřitele byla dne , datum, připsána platba , částka, z účtu , tel. číslo, /, Anonymizováno, , , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Z výpisu z účtu , Anonymizováno, , a. s. bylo zjištěno, že z účtu původního věřitele odešla úhrada ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, , pod VS , tel. číslo, , Anonymizováno, , , Jméno zainteresované osoby 0/0, .6. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni dne , datum, .7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu ve výši , Anonymizováno, , , částka, na základě smlouvy č. , tel. číslo, nejpozději do , datum, , dle podacího archu byla zásilka odeslána dne , datum, .8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.10. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.11. Dle ustanovení § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.12. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.13. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).14. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.15. České právo rozlišuje různé druhy elektronického podpisu, přičemž právní důsledky je možné spojit s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčej