2 C 81/2022-165 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou podanou u soudu se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti, a to k pozemku p. č. , hodnota, – orná půda o výměře , Anonymizováno, m2, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, u , Anonymizováno, , obec , adresa, (dále jen „nemovitost“), s tím, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky k nemovitosti každý v rozsahu id. ¼ vzhledem k celku. Uvedl, že se neúspěšně pokusil kontaktovat všechny žalované s návrhem na smírné vyřešení věci, každému ze žalovaných nabídl odkup jejich spoluvlastnického podílu nebo uzavření pachtovní smlouvy, neboť má zájem na předmětném pozemku hospodařit. Navrhl, aby bylo podílové spoluvlastnictví zrušeno a nemovitost přikázána do jeho výlučného vlastnictví s povinností zaplatit žalovaným vypořádací podíl, eventuelně navrhl rozdělení nemovitosti. V doplnění žaloby ze dne uvedl, že s ohledem na velikost nemovitosti nelze nemovitost rozdělit, neboť se jedná o zemědělský pozemek, kde by dělením nevznikly pozemky účelně obdělávatelné zemědělskými stroji, při pohybu zemědělských strojů by nutně vždy muselo dojít k vjezdu na sousední pozemek. Dále uvedl, že v okolí nemovitosti byly realizovány prodeje jiných obdobných zemědělských pozemků, a to za kupní cenu ve výši , částka, /m2, , částka, /m2, , částka, /m2, , částka, /m2 a , částka, /m2. Předmětný pozemek je dle oceňovací vyhlášky č. 441/2013 Sb. dle jeho částí oceněn, a to část pozemku o výměře , Anonymizováno, m2 (BPEJ , adresa, ) za cenu , částka, /m2, část pozemku o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, m2 (BPEJ , adresa, ) za cenu , částka, /m2, a část pozemku o výměře , Anonymizováno, m2 (BPEJ , adresa, ) za cenu , částka, /m2, celkem za celý pozemek , částka, . Jako cenu za uvedený pozemek proto označuje částku , částka, /m2, tedy částku ve výši , částka, za každý spoluvlastnický podíl. Dále uvedl, že je schopný vypořádací podíl žalovaným uhradit ve lhůtě 15 dní, neboť disponuje dostatkem likvidních prostředků.2. Zákonný zástupce (otec , jméno FO, ) nezletilé žalované 1. souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví a s přikázáním nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce. Žalovaná 1. uvedený spoluvlastnický podíl nabyla v dědickém řízení, nemá o něj zájem, souhlasí i s uložením povinnosti žalobce uhradit jí na vypořádací podíl částku , částka, .3. Opatrovník (, adresa, ) žalované 2. souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví a s přikázáním nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce. Uvedl, že žalovaná 2. je omezená ve svéprávnosti, o předmětný spoluvlastnický podíl na nemovitosti nemá zájem, ani o celou nemovitost, nemovitost nelze reálně rozdělit tak, aby byl přístup vhodný všem spoluvlastníkům. Souhlasí s výší vypořádacího podílu , částka, , neboť tato cena převyšuje cenu dle oceňovací vyhlášky v závislosti na bonitě půdy předmětného pozemku.4. Žalovaný 3. se k žalobě nevyjádřil.5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky, a to každý v rozsahu id. ¼ vzhledem k celku, nemovitosti, a to pozemku p. č. , hodnota, – orná půda (způsob ochrany – zemědělský půdní fond) o výměře , Anonymizováno, m2, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, u , Anonymizováno, , obec , adresa, (dále jen „nemovitost“). Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla žalovaná 2. mj. omezena ve svéprávnosti na dobu 5 let tak, že není způsobilá samostatně právně jednat v žádných záležitostech (zejména není schopna samostatně nakládat s finančními prostředky, není schopna samostatně spravovat své jmění a uzavírat kupní smlouvy atp.). Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, a kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl žalované 2. mj. jmenován opatrovník , adresa, . Obvyklá cena předmětné nemovitosti na trhu je ve výši , částka, /m2, celkem ve výši , částka, , jak vyplývá z kupních smluv realizovaných obchodů zemědělských nemovitostí (pozemků) v dané lokalitě i z nabídky realitní kanceláře pro , adresa, . K účelné obdělávatelnosti zemědělského pozemku běžnou technikou (zemědělskými stroji) je při manipulaci této techniky nezbytná šíře pozemku průměrně 9 – 9,5 m. Z potvrzení o zůstatku na účtu žalobce se podává, že výše zůstatku účtu umožňuje žalobci vyplatit žalovaným vypořádací podíl v uvedené výši.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.7. Podle § 1142 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné (odst. 1.). Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit (odst. 2.).8. Podle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.9. Podle § 1147 není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, pokud jde o zrušení podílového spoluvlastnictví s tím, že se účastníci se na vypořádání podílového spoluvlastnictví nedohodli. Soud v souladu s § 1143 o. z. zrušil toto spoluvlastnictví a zároveň rozhodl o způsobu vypořádání. Soud se nejprve s ohledem na výše uvedou právní úpravu zabýval otázkou, zda je možné rozdělení nemovitosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o zemědělský pozemek, bylo nutné zvažovat, zda by nově vzniklé pozemky při rozdělení nemovitosti mohly sloužit svému účelu, kterému jako celek sloužil, zda se bude jednat o účelně obdělávané celky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2022, sp. zn. 22 Cdo 2647/2022). V posuzovaném případě soud uzavřel, že rozdělení nemovitosti není možné, a to vzhledem k tomu, že se jedná o zemědělský pozemek, při zajištění přístupu ke všem nově vzniklým nemovitostem není možné při rozdělení vzhledem k šířce těchto nových nemovitostí zachovat účel, kterému jako celek sloužil, resp. není možné nemovitost rozdělit tak, aby byla možná její účelná obdělávatelnost vzhledem k rozloze jednotlivých nově vzniklých pozemků za použití obvyklých zemědělských strojů, neboť při šířce předmětného pozemku 33 m celkem by došlo (při nutnému zachování přístupu ke všem nemovitostem z jediné možné severní strany pozemku) ke vzniku nových pozemků o šíři pouze 8,25 m, což je nedostatečná šíře pro manipulaci běžné zemědělské techniky (muselo by nutně docházet např. k využívání plochy okolních – sousedních nemovitostí).11. V úvahu tedy přichází druhý v pořadí zákonný způsob vypořádání, a to přikázáním věci jednomu ze spoluvlastníků za náhradu dle § 1147 o. z. Žalobce projevil zájem stát se výlučným vlastníkem nemovitosti, žalované 1. a 2. o nemovitost zájem neměly (souhlasily s přikázáním nemovitosti žalobci) a žalovaný 3. byl po celou dobu řízení nekontaktní. Přikázání věci do vlastnictví některého ze spoluvlastníků je podmíněno naplněním několika předpokladů. Daný spoluvlastník by měl především s přikázáním věci souhlasit, tak, aby bylo zajištěno, že bude naplněn funkční, ekonomický a užitný cíl věci, který těžko naplní někdo, kdo o věc nemá zájem. Dále by tento spoluvlastník měl mít dostatek finančních prostředků k vyplacení vypořádacího podílu druhému spoluvlastníkovi. Podstatné je pak hledisko velikosti podílu a účelného využití věci.12. V daném případě soud dospěl k závěru, že uvedené předpoklady jsou splněny na straně žalobce, který o nemovitost má zájem a souhlasil s přikázáním nemovitosti do jeho výlučného vlastnictví. Žalobce má zájem na nemovitosti hospodařit. Současně bylo prokázáno, že žalobce má dostatek fin