3 C 203/2024-36 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 200 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z podnikatelské úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . Touto smlouvou se žalobkyně (jakožto zapůjčitel) zavázala poskytnout žalovanému (jakožto vydlužitelem) při jejich podnikatelské činnosti úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 70 000 Kč, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 265 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně neplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne , datum, zůstatek dluhu zesplatnila. Žalovaný se mimo jiné zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny, tj. 163 838 Kč (nesplacená jistina + běžný úrok) uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně až do jejího zaplacení. Jelikož žalovaný svůj dluh z titulu smluvní pokuty neuhradil, zaslala žalobkyně dne , datum, žalovanému předžalobní výzvu, ve kterém jej vyzvala k úhradě smluvní pokuty za období od , datum, do , datum, . Výše smluvní pokuty představovala částku 272 134,91 Kč, žalobkyně se však rozhodla na základě svého interního rozhodnutí omezit svůj nárok na částku 200 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje uhradit částku 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K jednání ve věci nařízenému na den , datum, se žalovaný, jemuž byla žaloba doručena do vlastních rukou dne , datum, a předvolání k jednání dne , datum, , bez předchozí omluvy nedostavil, proto soud jednal v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).4. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o revolvingové podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr 60 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 265 Kč, a to včetně smluvního úroku ve výši 125 900 Kč. Ze Smlouvy plyne, že žalobkyně je oprávněna zůstatek dluhu zesplatnit v případě jejího porušení žalovaným a žalovaný je dle čl. 8.7 povinen v případě porušení povinností vyplývajících z úvěrové smlouvy zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z Nové jistiny zápůjčky. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány.5. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného žalobkyní soud zjistil, že žalovaný čerpal celkem částku 70 000 Kč, kterou řádně nesplácel – uhradil pouze dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, vždy částku 3 265 Kč, dne , datum, částku 3 400 Kč a dne , datum, částku 2 542 Kč.6. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že jeho obsahem je zesplatnění zůstatku dluhu vyplývajícího ze shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva žalovanému, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši 165 731 Kč okamžitě.7. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 206 690 Kč (skládající se z nové jistiny zápůjčky ve výši 163 838 Kč, z neuhrazené smluvní pokuty za 6 neuhrazených splátek ve výši 1 8 93 Kč a neuhrazené smluvní pokuty za nezaplacení nové jistiny zápůjčky ve výši 40 959,50 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 206 690 Kč od , datum, do zaplacení, dále smluvní pokutu za období prodlení od , datum, do , datum, ve výši 35 389,44 Kč a částku ve výši 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky.8. Z předžalobní upomínky žalobkyně ze dne , datum, plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 200 000 Kč, a to do 15 dnů od data odeslání výzvy, která byla odeslána téhož dne, jak vyplývá z podacího archu.9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.10. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.11. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč, který žalovaný čerpal ve shora uvedené výši. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a zůstatek dluhu zesplatnila. V souladu s ustanovením čl. 8. 7. úvěrových podmínek žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu stanovenou ve výši 0,1 % denně z Nové jistiny zápůjčky. Jelikož žalovaný smluvní pokutu uplatněnou v souladu se zákonem i se smlouvou dobrovolně nezaplatil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem.12. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené. Žalovanému současně vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši vyplývající z nař. vlády č. 351/2013 Sb., tedy 1 200 Kč, soud proto žalobě vyhověl i v tomto směru.13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok I.).14. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 924,77 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 200 000 Kč sestávající z částky 9 100 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 9 100 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.; v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náleží žalobkyni náhrada ve výši 463,45 Kč za 49 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 10,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 863,45 Kč ve výši 6 061,32 Kč.