711 C 18/2025-64 — Okresní soud v Blansku

Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku 85 006 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 60 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými 48 měsíčními splátkami ve výši 3 501 Kč. Žalovaná úvěr čerpala v plné výši dne , datum, , svou povinnost úvěr splácet však řádně neplnila, uhradila celkem jen 38 511 Kč, dostala se do prodlení s úhradou 10. splátky splatné dne , datum, , k datu , datum, tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně se domáhá dlužné nové jistiny úvěru ve výši 58 856,87 Kč, smluvních pokut dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 998 Kč (499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů - žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. , hodnota, a 11), dále náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 800 Kč, sjednaného smluvního úroku ve výši 64,31 % ročně, úroků z prodlení a smluvní pokuty ve výši 24 352,50 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou - tedy ode dne , datum, až do podání žaloby).Žalovaná se ve věci nevyjádřila.Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 60 000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 501 Kč, a to včetně sjednaného úroku ve výši 64,3 % ročně.Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované, provedla žalobkyně výpis žalované v registru SOLUS a v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Dle posledně uvedeného výpisu z nebankovního registru klientských informací činilo skóre žalované , Anonymizováno, , , Anonymizováno, “. Podle registru SOLUS neměla žalovaná žádný záznam. Žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané HODNOCENÍ KLIENTA vyplněno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované činí , částka, a jeho zdrojem je invalidní důchod , Anonymizováno, , což v zásadě odpovídá předloženým dokladům od , právnická osoba, ., kdy žalobkyně soudu předložila výpisy z účtu žalované s příchozími úhradami od , právnická osoba, . Výdaje žalované byly v hodnotícím formuláři uvedeny částkou , částka, s poznámkou „životní minimum“, byla uvedena splátka , právnická osoba, ., ve výši 4 325 Kč a výdaje na bydlení , částka, , forma bydlení „vlastní“. Žalovaná je svobodná a žije sama. Výdaje žalované nebyly ničím doloženy. Jiné výdaje uvedeny nebyly. Žalobkyně ve formuláři vyhodnotila příjmy žalované celkem částkou , částka, , výdaje celkem částkou , částka, , a volné zdroje žalované částkou , částka, .Soudu je z úřední činnosti známo, že je u zdejšího soudu vedeno řízení ve věci téže žalobkyně proti téže žalované pod sp. zn. , spisová značka, z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, na částku 70 000 Kč, výše pravidelné měsíční splátky 4 470 Kč, a dále řízení ve věci sp. zn. , spisová značka, proti žalované, kdy se společnost , právnická osoba, ., domáhala úhrady částky 113 719 Kč z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, na 120 000 Kč.Dokladem o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že žalované byl dne , datum, vyplacen úvěr ve výši 60 000 Kč. Kartou klienta s přehledem splátek žalované bylo prokázáno, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem 38 511 Kč. Předžalobní výzvou z , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné nové jistiny úvěru ve výši 58 856,87 Kč se smluvní pokutou a příslušenstvím do 15 dnů od data odeslání tohoto oznámení, dle poštovního podacího archu byla tato výzva odeslána , datum, .Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: V prvé řadě je třeba uvést, že soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu spotřebitelskou podle §1810 a násl. o. z. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle §420 odst. 1 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně jednala se žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaná jednala jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o úvěru je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.Podle §1 věty druhé zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Při výkladu a aplikaci právních předpisů však nelze pomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. I. ÚS 523/07). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. K výkladu právních norem Ústavní soud již v usnesení svého pléna ze dne 3. 4. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 92/06, zdůraznil, že „Obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku; povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad“ (srov. též nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96).Náhled, odmítající relati