10 C 17/2025-64 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit , částka, z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, kdy původní věřitel poskytl žalovanému celkem , částka, v platbách pod variabilním symbolem , var. symbol, dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Pohledávka za žalovaným byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena společností , název, , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ., Anonymizováno, , s.r.o. nebo , právnická osoba, ), IČ , IČO, , sídlem , adresa, společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, . Následně byla pohledávka za žalovaným dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena společnosti , Jméno žalobkyně, ., IČ , IČO žalobkyně, , sídlem , adresa, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.5. Společnost , právnická osoba, (původní věřitel) poskytl žalovanému dne , datum, pod variabilními symboly , Anonymizováno, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, prostřednictvím služby , právnická osoba, (jak bylo zjištěno z potvrzení , právnická osoba, . ze dne , datum, a potvrzení společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, a , datum, ).6. Dne , datum, byla mezi společností , název, , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ., Anonymizováno, , s.r.o. nebo , právnická osoba, ), IČ , IČO, , sídlem , adresa, , a společností , právnická osoba, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, , uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena novému věřiteli , právnická osoba, , právnická osoba, ., (jak bylo zjištěno z této smlouvy a přílohy – seznamu postoupených pohledávek). Dne , datum, věřitel , právnická osoba, , právnická osoba, . a žalobkyně uzavřeli Smlouvu o postoupení pohledávek (jak bylo zjištěno z této smlouvy a její přílohy – seznamu postoupených pohledávek).7. Dne , datum, původní věřitel , název, , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ) sepsal dopis adresovaný žalovanému, v němž jej seznámil s postoupením pohledávky na žalobkyni a současně vyzval k zaplacení částky ve výši , částka, do tří dnů (jak bylo zjištěno z uvedeného dopisu). Téhož dne právní zástupce žalobkyně sepsal žalovanému adresovanou výzvu k úhradě před podáním žaloby, níž byl žalovaný vyzván k zaplacení částky , částka, do tří dnů s tím, že částka , částka, představuje jistinu a částka , částka, náklady právního zastoupení (což soud zjistil z uvedeného dopisu). Podle podacího poštovního lístku byly dopisy podány na poště ještě dne , datum, pod číslem , Anonymizováno, a dle výpisu sledování zásilek byla zásilka doručena dne , datum, , splatnost nastala dne , datum, .8. Podle obsahu spisu dne , datum, byla k soudu podána žaloba. Žalovaný dosud ničeho nezaplatil a v řízení byl nečinný. Žalovaný je od , datum, v prodlení s úhradou částky , částka, .9. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro posouzení věci.10. Skutkový stav soud posoudil po právní stránce dle následujících ustanovení.11. Podle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.”) může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 3000 o. z. poctivý příjemce vydá, co nabyl, nanejvýš však v rozsahu, v jakém obohacení při uplatnění práva trvá.13. Pokud původní právní předchůdce žalobkyně ve prospěch žalovaného poskytl plnění ve výši , částka, a , částka, , je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnil, uložil mu ji soud rozsudkem.14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit.16. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne , datum, , a to do 3 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně výzvu odeslala dne , datum, a dne , datum, byla zásilka dodána žalovanému. Lhůta k zaplacení tak uplynula dne , datum, a dne , datum, se žalovaný dostal do prodlení. Žalobkyni tak v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené. Soud žalobě vyhověl i v tomto směru, když však žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od , datum, a soud jí, vázán žalobním návrhem, nemohl přiznat více, než požadovala.17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok I.).18. O náhradě nákladů řízení (II. výrok) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná a žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění (§ 142a odst. 1 o. s. ř.), nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni poskytnutí právní služby (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, tedy celkem , částka, ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (tedy , částka, ) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, (, částka, + , částka, ) ve výši , částka, , celkem tedy , částka, . Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o. s. ř. a povinnost k zaplacení k rukám zástupce žalobkyně z § 149 odst. 1 o. s. ř.19. K návrhu žalobkyně na přiznání náhrady nákladů za právní zastoupení vycházející z odměny za jeden právní úkon ve výši , částka, soud uvádí, že aplikoval § 14b a. t. z toho důvodu, že předmět řízení nepřevyšuje částku , částka, a soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně stejnou žalobkyní, zastoupenou stejným zástupcem, a soud má za to, že ve skutkově i právně obdobných věcech. V posuzované věci se jedná o dluh po postoupení pohledávky žalobkyni, kde dluh dle žalobních tvrzení vznikl v souvislosti s jednáním o úvěru, kdy žalobkyně pouze není schopna doložit úvěrovou smlouvu (obdobný předmět řízení byl u zdejšího soudu rozho