12 C 166/2025-27 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru. Žalobkyně v žalobě uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi ní (jako postupníkem a novým věřitelem) a společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČO: , IČO, (jako původním věřitelem a postupitelem). Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, , jehož splatnost společně s úrokem , částka, nastala dne , datum, . Žalovaný požádal o úvěr prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si vybral dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči původnímu věřiteli. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí verifikační platby žalovaný doplnil zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaný shora uvedenými kroky uzavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne , datum, převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i právním zástupcem žalobkyně, přesto nebyl dluh uhrazen.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dle listiny označené jako Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, se právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 a žalovaný měl mít povinnost tuto částku včetně smluvního úroku ve výši , částka, (zápůjční úroková sazba byla sjednána na 279,83 % ročně) splatit v termínu do , datum, . Listina však neobsahuje žádný podpis, když v závěru smlouvy je pouze napsáno: „datum a čas odeslání potvrzovacího kódu klientovi: , datum, 15:35:59; telefonní číslo , tel. číslo, které byl kód zaslán: , Anonymizováno, ; e-mailová adresa, na kterou byl kód zaslán: , e-mail, ; datum a čas potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu: , datum, 15:36:21; datum , datum, ; klient: , Jméno žalovaného, ; věřitel: , právnická osoba, “ Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou. Žalobkyně ani nedoložila tvrzený způsob podepsání smlouvy. K prokázání těchto tvrzení by zřejmě bylo nutné provést důkaz elektronickým systémem, kde by byla zachycena posloupnost všech zmíněných úkonů. Elektronický systém však jako důkaz navržen nebyl. Žalobkyně tak nepředložila dostatečné důkazy svědčící o tom, že by smlouva byla uzavřena.5. Dle sdělení , právnická osoba, . byla dne , datum, připsána na účet žalovaného č. , č. účtu, částka , částka, .6. Z výpisu z účtu , právnická osoba, bylo zjištěno, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne , datum, odeslána platba , částka, pod , IBAN, , což vyplývá i z potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, společnosti , právnická osoba7. Z výpisu z účtu , právnická osoba, bylo zjištěno, že z účtu žalovaného č. , č. účtu, byla dne , datum, připsána na účet banky částka , částka, pod , IBAN, .8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, (včetně Dodatku č. , hodnota, a seznamu postoupených pohledávek) byla pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, .9. Původní věřitel vyzýval žalovaného k úhradě dluhu upomínkami ze dne , datum, a dne , datum, .10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši , částka, (17 686,25 jistina + , částka, náklady právního zastoupení) nejpozději do 3 dnů, dle potvrzení společnosti ZPC , právnická osoba, . byla zásilka odeslána dne , datum, .11. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.12. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána.13. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání.14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.16. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.17. Podle § 1824 a násl. o. z. zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.18. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.19. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovan