3 C 19/2026-63 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku 14 723,01 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu přečerpání účtu , č. účtu, . Smlouvou ze dne , datum, se původní věřitel (, právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, ) zavázal vést pro žalovaného účet, přičemž dne , datum, souhlasil s tím, že žalovaný může prostředky na tomto účtu přečerpat do částky 5 000 Kč. Žalovaný však porušil sjednané podmínky (překročil sjednanou výši debetního zůstatku o částku 10 818 Kč), čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek. Proto původní věřitel dopisem ze dne , datum, zůstatek dluhu zesplatnil. Původním věřitelem byla obchodní společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , která dne , datum, pohledávku postoupila žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroků z prodlení, sjednaného smluvního úroku ve výši 12 % ročně a poplatků ve výši 3 500 Kč - poplatky zahrnuté v celkové částce 3 500 Kč představují součet čtyř poplatků po 800 Kč za upomínku dle bodu 1. sazebníku (jedná se o upomínky ze 2/2025, 4/2025, 4/2025 a 5/2025) a dále poplatek za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč dle sazebníku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o vedení běžného účtu ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele (, právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, ) vést pro žalovaného účet , č. účtu, . Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z Všeobecných obchodních podmínek původního věřitele soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele zůstatek dluhu zesplatnit v případě porušení smlouvy žalovaným.5. Dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne , datum, se banka zavázala poskytnout žalovanému na běžném účtu , č. účtu, úvěr do výše 5 000 Kč. Dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne , datum, se banka zavázala poskytnout žalovanému na běžném účtu , č. účtu, úvěr do výše 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal částku splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Mezi stranami bylo sjednáno, že debetní zůstatek na běžném účtu bude úročen sazbou 12 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky a sazebník původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze sazebníku původního věřitele se podává, jaké poplatky byly spojené s vedením účtu a jak je úročen debetní zůstatek na běžném účtu.6. Dle Sazebníku poplatků činí poplatek za upomínku 800 Kč a poplatek za výzvu ke splacení úvěru 300 Kč.7. Původní věřitel zaslal žalovanému upomínky dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , jak bylo zjištěno z těchto upomínek.8. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný přečerpal sjednanou výši debetu o částku 10 818,59 Kč.9. Z dopisu původního věřitele ze dne , datum, adresovaného žalovanému soud zjistil, že jeho obsahem je zesplatnění zůstatku dluhu vyplývajícího ze shora specifikované smlouvy a dále pak výzva žalovanému, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši 14 431,09 Kč do dne , datum, .10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.11. Dopisem původního věřitele ze dne , datum, bylo postoupení pohledávky oznámeno žalovanému.12. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.13. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle § 3077 o. z. se účet řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto dnem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Proto soud věc vznik smlouvy o účtu posoudil podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obch. zák.) a zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.).14. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku se částí třetí obchodního zákoníku řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o běžném účtu. Podle ustanovení § 708 odst. 1 obchodního zákoníku smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Podle ustanovení § 711 obchodního zákoníku smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.). Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) se smlouvou o účtu zavazuje ten, kdo vede účet, zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.16. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.17. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Z uzavřené smlouvy vyplývá tomu, kdo vede účet, právo zesplatnit celý zůstatek dluhu v případě porušení smlouvy žalovaným.18. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. (3) Souh