6 C 262/2025-35 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit , částka, se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za neoprávněný odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese: , adresa, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému soudnímu jednání dne , datum, se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila, soud tedy věc projednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně je podle projektu rozdělení vyčleněním sloučením ze dne , datum, je právním nástupcem společnosti , Jméno žalobkyně, , a.s. Ke dni účinnosti projektu, tj. , datum, , na žalobkyni přešel veškerý majetek a závazky související s distribucí elektřiny, včetně příslušné právní, technické a stavební dokumentace. Tím na ni přešlo i oprávnění držitele licence pro distribuci elektřiny podle zákona č. 458/2000 Sb., a současně rovněž oprávnění k cizím nemovitostem ve smyslu § 25 odst. 3 a 4 téhož zákona. Jako držitel licence na distribuci elektřiny a provozovatel příslušné distribuční soustavy byla žalobkyně oprávněna uplatnit nárok na náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny podle § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb. ve spojení s §§ 22, 25 a 51 energetického zákona. Žalovaný byl smluvním odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese , adresa, , EAN , Anonymizováno, . Žalovaný měl k tomuto odběrnému místu uzavřenou sdruženou smlouvu s dodavatelem elektřiny, avšak tento smluvní vztah byl dne , datum, ukončen pro neplacení. Již dne , datum, byla z podnětu obchodníka přerušena dodávka elektřiny z téhož důvodu. Následně bylo při kontrole dne , datum, zjištěno samopřipojení odběrného místa a při další kontrole dne , datum, bylo zjištěno, že odběr elektřiny dále probíhal. Žalovaný byl v insolvenčním řízení, které vyústilo dne , datum, v prohlášení konkursu, nicméně žalobkyně o neoprávněném odběru nemohla v době běhu lhůty k podávání přihlášek vědět, neboť šlo o zakázané jednání. Uplatněná pohledávka nepředstavuje pohledávku za majetkovou podstatou.4. Ze skutkových zjištění vyplynulo, že žalovaný neoprávněně odebíral elektřinu v odběrném místě na uvedené adrese ve dvou časově oddělených obdobích. První neoprávněný odběr probíhal od , datum, do , datum, a byl vyúčtován částkou , částka, na základě faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, se splatností dne , datum, . Druhý neoprávněný odběr probíhal od , datum, do , datum, a byl vyúčtován částkou , částka, na základě faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, se splatností dne , datum, . Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo stanoveno zjištěním hodnot z elektroměru a výpočet náhrady škody byl proveden podle vyhlášky č. 359/2020 Sb. a cenových rozhodnutí ERÚ. Celková výše uplatněné jistiny činí , částka, . Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání výzvy k úhradě ze dne , datum, .5. Soud dále posoudil otázku dopadu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného na majetek žalovaného. Insolvenční řízení bylo zahájeno na základě insolvenčního návrhu žalovaného dne , datum, a dne , datum, bylo rozhodnuto o povolení oddlužení, přičemž dne , datum, byl na majetek žalovaného prohlášen konkurs. Neoprávněný odběr elektřiny však vznikal až následně, tedy po rozhodnutí o úpadku. Šlo o pohledávku vzniklou až po tomto datu, současně však o pohledávku, která nepatří mezi pohledávky za majetkovou podstatou ve smyslu § 168 a § 169 insolvenčního zákona a která se v insolvenčním řízení neuspokojuje. Proto se na takovou pohledávku nevztahoval zákaz zahájení či vedení řízení podle § 140c insolvenčního zákona. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně je oprávněna domáhat se zaplacení předmětné pohledávky samostatnou žalobou mimo rámec insolvenčního řízení.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.7. Podle ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů - energetický zákon ve znění pozdějších předpisů je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.8. Podle ustanovení § 51 odst. 2 energetického zákona je neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakázán. Podle ustanovení § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu; škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.9. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. V dané věci soud dospěl k závěru, že po skončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dne , datum, žalovaný v odběru elektrické energie neoprávněně pokračoval i po ukončení smlouvy, čímž vznikl neoprávněný odběr elektřiny.12. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru odběratel povinen uhradit skutečně vzniklou škodu – v daném případě ve výši ceny odebrané elektřiny a nákladů na zjištění neoprávněného odběru. Na základě vyúčtování výše těchto nákladů vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni škodu v celkové výši , částka, , a to ve lhůtě uvedené ve faktuře, která představuje výzvu k zaplacení (§ 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Protože žalovaný tuto částku ve lhůtě splatnosti nezaplatil, ocitl se dnem následujícím po splatnosti faktury v prodlení s placením (§§ 1968, 1970 obč. zák.) a je od prvního dne prodlení povinen platit úroky z prodlení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).13. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.14. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala