12 C 30/2023 — Okresní soud v Benešově

Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 11 003,55 Kč s příslušenstvím, a náhrady nákladů řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že se žalovaným uzavřela smlouvu o dodávkách a odběru zemního plynu [číslo] na jejímž základě se zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa [ulice a číslo], [obec a číslo], zemní plyn, a žalovaný se jej zavázal odebírat a platit za služby spojené s dodávkou plynu stanovenou cenu za podmínek stanovených ve smlouvě. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou ze dne [datum] částku 11 503,55 Kč se splatností [datum], na kterou bylo uhrazeno dne [datum] pouze 1 000 Kč, zbylou částku přes předžalobní upomínku žalovaný dosud neuhradil. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů předložených žalobcem a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že žalobkyně jako dodavatel se zavázal na základě smlouvy [číslo] dodávat do odběrného místa zemní plyn a žalovaný jako odběratel se jej zavázal odebírat a platit za služby spojené s dodávkou zemního plynu stanovenou cenu za podmínek stanovených ve smlouvě. Tato smlouva byla uzavřena pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce]. Za plnění dodávek plynu žalobkyní na toto odběrné místo, ve specifikovaném zúčtovacím (fakturačním) období byla žalovanému vystavena faktura na úhradu závazků žalovaného spojených s dodávkou zemního plynu a případných souvisejících poplatků. Jde o fakturu [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], vystavenou za fakturační období od [datum] do [datum] na částku 11 503,55 Kč. Výše dluhu za odebraný zemní plyn v objemu 7,566 MWh činí 11 003,55 Kč, částka 500 Kč představuje smluvní pokutu za prodlení s úhradou dluhu. Žalovaný uhradil svůj dluh jen částečně, částkou 1 000 Kč dne [datum]. V případě prodlení s úhradou ceny za poskytnutá plnění či s úhradou jakýchkoli jiných plateb vyplývajících ze Smlouvy delším než 10 dnů byla žalobkyně na základě uzavřené smlouvy oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 250 Kč. Přesáhla-li doba prodlení žalovaného 30 dnů, pak i dodatečnou smluvní pokutu ve výši dalších 250 Kč. S ohledem na skutečnost, že prodlení žalovaného přesáhlo 30 dnů, žalobkyně nárokuje smluvní pokutu v celkové výši 500 Kč. Přes upomínání žalovaný nezaplacenou část dluhu ve výši 10 503,55 Kč dosud neuhradil. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 72 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. V daném případě žalobkyně v řízení prokázala oprávněnost svého nároku, když žalovaný za dodaný zemní plyn, který mu žalobkyně řádně dodala a vyúčtovala, nezaplatil celou částku, uhradil pouze část ve výši 1 000 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného, trvající déle než 30 dnů, vznikl žalobkyni i nárok na sjednanou smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu částky 11 503,55 Kč, z toho žalovaný uhradil pouze 1 000 Kč. Žaloba byla podána po právu ohledně částky 10 503,55 Kč, a proto jí soud v tomto rozsahu vyhověl. Ohledně částky 500 Kč byla žaloba zamítnuta, z obsahu žaloby jde však zřejmě o početní omyl žalobkyně při sepisování petitu žaloby (i s o ohledem na – správné – rozlišení nároku na úrok z prodlení v souvislosti s částečnou úhradou žalovaným). Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobkyni, která byla ve sporu převážné úspěšná a zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Náklady řízení žalobkyně ve výši 2 252 Kč představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, a náklady právního zastoupení 1 452 Kč. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014 (vzhledem k datu podání žaloby v této věci). Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna 300 Kč za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po [datum], a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do 50 000 Kč a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 2. přes 10 000 Kč do 30 000 Kč předmětu řízení jde o 300 Kč). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x 300 Kč – 900 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x 100 Kč – 300 Kč, a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy 252 Kč.