Okresní soud v Benešově 12 C 186/2025-126 – Smlouva o zápůjčce

Žalobou podanou k soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vypořádání majetku náležejícího do společného jmění manželů po rozvodu účastníků. Uváděla, že manželství žalobkyně a žalovaného zaniklo ke dni , datum, právní mocí rozvodového rozsudku, zaniklo tak i společné jmění účastníků. To však dosud není vypořádáno. Navrhla, aby byt v , Anonymizováno, náležel žalovanému s tím, že žádá vyplacení třetiny jeho hodnoty, protože byt dostali darem od rodičů žalovaného, s ohledem na hodnotu obdobných nemovitostí jde o částku , částka, , dále žádala přikázání pořízených movitých věcí do společné domácnosti do svého výlučného vlastnictví; žádala, aby soud zjistil dluhy žalovaného s tím, že dluhy vzniklé po , datum, pouze žalovaným jsou jeho výlučnými dluhy a takto je soud žalovanému přikázal k úhradě, protože žalobkyně jasně žalovanému sdělila, že nesouhlasí s jakýmikoliv dalšími závazky. Konečně ještě žádala vrácení zápůjčky , částka, , kterou žalovanému poskytla.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednáním soudu, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavoval.3. Z provedeného dokazování po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu. Rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne , datum, č. j. , spisová značka, bylo rozvedeno manželství účastníků, uzavřené v , Anonymizováno, dne , datum, (rozsudek nabyl právní moci dne , datum, ), manželé spolu v té době již nežili, byli (a jsou) rodiči dvou dětí (narozených , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ). Z uvedeného vyplývá závěr, že manželství účastníků trvalo od , datum, do , datum, , kdy zaniklo rozvodem, uvedené období je zároveň obdobím trvání společného mění manželů – účastníků, které zaniklo právní mocí rozvodového rozsudku (, datum, ), a není dosud vypořádáno.4. Ze dvou rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně uplatnila nárok na náhradní výživné pro obě děti. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, plyne, že výživné pro nezletilé děti je vymáháno exekučně. Z těchto rozhodnutí pro danou věci neučinil žádné relevantní závěry.5. Z výpisu z evidence nemovitostí vyplývá, že vlastníky bytu č. , hodnota, v , Anonymizováno, . patře budovy , Anonymizováno, , , jméno FO, , , Anonymizováno, jsou žalobkyně a žalovaný; jako předchozí vlastníci jsou uvedeni , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, , důvod převodu je darování a datum změny vlastníka v evidenci nemovitostí je , datum, . Z aktuální inzerce ohledně obdobných nemovitostí v , jméno FO, , , Anonymizováno, , soud zjistil, že jejich hodnota se pohybuje nejčastěji okolo , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , podle devizového kurzu zveřejněného ČNB k červenci , Anonymizováno, je hodnota brazilského reálu okolo , částka, . Z těchto důkazů soud učinil závěr, že nemovitost v , jméno FO, je ve společném jmění účastníků, nabyli ji totiž v roce , Anonymizováno, – tedy za trvání manželství, a to od rodičů žalovaného a hodnota této nemovitosti činí při kurzu , částka, za brazilský reál - podle realitního trhu - , částka, – , částka, .6. Z listin ohledně půjčky č. , hodnota, a půjčky „, Anonymizováno, “ u , Anonymizováno, – návrh na uzavření smlouvy ze dne , datum, , akceptace tohoto návrhu z , datum, , potvrzení o úhradě - doplacení, návrhu smlouvy o půjčce „, Anonymizováno, “ a akceptace tohoto návrhu z , datum, , potvrzení o splacení půjčky, a dále z potvrzení o provedení platby , částka, ze dne , datum, (dle tvrzení žalobkyně šlo o platbu za služby mobilní operátora pro žalovaného) soud nečinil žádné závěry, protože jde o půjčky a jejich splácení z doby trvání manželství a tedy společného jmění účastníků, které jsou dle předložených potvrzení již splaceny, a výdaj za mobilní telefon rovněž proběhl za trvání manželství, a tedy v rámci společného jmění účastníků. Tyto položky nelze vypořádat při vypořádávání zaniklého společného jmění.6. Z potvrzení ze dne , datum, o provedení tuzemské úhrady dne , datum, vyplývá že z účtu žalobkyně u , Anonymizováno, byla provedena platba , částka, ve prospěch účtu č. , č. účtu, , z potvrzení , Anonymizováno, . ze dne , datum, (k dotazu soudu) vyplývá, že majitelem a jediným disponentem tohoto účtu ke dni , datum, byl pouze žalovaný.7. Fotografiemi (8 kusů) movitých věcí, označených v žalobě, žalobkyně prokázala existenci vybavení domácnosti v rozsahu žalobkyní popsaných - , adresa8. Žalobkyně dále, pokud jde o dluhy žalovaného, prokázala e-mailem ze dne , datum, , odeslaným z adresy , e-mail, na adresu , e-mail, , že žalovanému výslovně sdělila, že nesouhlasí s tím, aby uzavíral jakékoli smlouvy o úvěru, půjče či k financování pořízení auta, a výslovně upozorňuje žalovaného, že takové závazky v rozporu s jejím nesouhlasem (její vůlí), budou jeho výlučnými dluhy, za které nebude žalobkyně odpovídat. Z tohoto důkazu vzal soud za prokázané, že žalobkyně jasně sdělila svou vůli, jasný nesouhlas, aby nadále, do budoucna, byly uzavírány další úvěrové smlouvy, smlouvy o půjčce, smlouvy o financování nákupu auta.9. K případným dluhů žalovaného, které žalovaný převzal bez vědomí, resp. přímo proti vůli žalobkyně, poskytla žalobkyně tabulku s označením soudním řízení, vedených proti žalovanému, která se těchto dluhů mohou týkat. Soud podle tohoto seznamu opatřil u Okresního soudu v , Anonymizováno, (který tato řízení vede nebo vedl), potřebné listiny.10. Z listin, citovaných v tomto odstavci ke každé ze zde uvedených spisových značek, soud zjistil, že jde ve všech případech o řízení, vedená na základě žaloby podané , právnická osoba, v procesním postavení žalobce proti žalovanému v postavení žalovaného, jako žalobu o úhradu příspěvku za nepojištěné vozidlo, jehož byl v rozhodných obdobích (uvedeno vždy ve výzvě) vlastníkem a provozovatelem žalovaný, ve všech případech šlo o vůz reg. zn. , SPZ, . Jde o řízení pod sp. zn. , spisová značka, (výzva k úhradě ze dne , datum, za období , datum, do , datum, za vůz reg. zn. , SPZ, ), pod sp. zn. EPR , č. účtu, (výzva úhradě dne , datum, za období , datum, až , Anonymizováno, za vůz reg. zn. , SPZ, elektronický platební rozkaz ze dne , datum, , č. j. EPR , č. účtu, – 5, pravomocný dnem , datum, ), sp. zn. EPR , č. účtu, (výzva k úhradě ze dne , datum, za období , datum, do , datum, a elektronický platební rozkaz EPR , č. účtu, – 5 ze dne , datum, , pravomocný dne , datum, ), pod sp. zn. EPR , č. účtu, (žaloba za období , datum, do , datum, k vozu reg. zn. , SPZ, , elektronický platební rozkaz č. j. EPR , č. účtu, - 5 ze dne , datum, , pravomocný dne , datum, ), sp. zn. EPR , RČ, (výzva k úhradě dne , datum, za období , datum, do , datum, k vozu reg. zn. , SPZ, elektronický platební rozkaz č. j. EPR , RČ, -5 ze dne , datum, , pravomocný dne , datum, ). Z těchto důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla, které nebylo pojištěno, to období, které nastalo až po skončení manželství účastníků, nejde proto o závazky spadající do období trvání společného jmění manželů a proto nejsou předmětem tohoto řízení. Jde o výlučné dluhy žalovaného, vzniklé až po zániku manželství a společného jmění. K citovanému vozidlu soud dále zjistil, že je žalovaný užíval k provozování taxislužby, a to na základě živnostenského oprávnění s datem vzniku , datum, (IČO , IČO, ). To vyplývá z informativního výpisu z webové stránky , Anonymizováno, k reg. zn. , SPZ, z výpisu veřejné části živnostenského rejstříku.11. Z úvěrové smlouvy č. , IBAN, ze dne , datum, , a z potvrzení o proplacení úvěru, které jsou součástí spisu Okresního soudu v , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že žalovaný samostatně uzavřel tuto úvěrovou smlouvu se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a na základě této smlouvy čerpal úvěr ve výši , částka, za účelem financování nákupu vozu reg. zn. , SPZ, .12. Konečně z listin poskytnutých Okresním soudem v , Anonymizováno, soud zjistil, že pod sp. zn. , spisová značka, bylo vedeno řízení žalobcem , Anonymizováno, a.s. proti žalovanému, které skončilo vyhovujícím rozsudkem dne , datum, č. j. , spisová značka, (právní moc dne , datum, ), a to ohledně pohledávky z úvěrové smlouvy, kterou s , Anonymizováno, a.s. uzavřel samostatně žalovaný dne , datum, pod č. , Anonymizováno, a čerpal takto , částka, ; pod sp. zn. , spisová značka, bylo vedeno řízení žalobcem , Anonymizováno, a.s. proti žalovanému, které skončilo vyhovujícím rozsudkem dne , datum, č. j. , spisová značka, (právní moc dne , datum, ), a to ohledně pohledávky z úvěrové smlouvy, kterou s , Anonymizováno, a.s. uzavřel samostatně žalovaný dne , datum, pod č. , Anonymizováno, a čerpal takto , částka, .13. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku – zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ). Především jde o ustanovení o společném jmění manželů. Podle § 709 odst. 1 Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle odst. 2 Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů; a podle odst. 3 Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. Podle § 710 Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.14. Podle § 731 Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění. Podle § 732 Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742. To platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné nebo jde-li o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo v případě, že dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství.15. Podle § 736 Je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Podle § 737 odst. 1 Vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Podle odst. 2 Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.16. Podle § 740 Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 742 odst. 1 Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění, g) přihlédne se k tomu, že se jeden z manželů dopustil vůči druhému domácího násilí nebo činu povahy úmyslného trestného činu, zejména k jeho povaze, závažnosti, době trvání a okolnostem spáchání.17. Dále soud vycházel z ustanovení OZ o zápůjčce. Podle § 2390 Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2393 odst. 1 Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.18. V tomto konkrétním případě soud vycházel ze zjištění, že manželství a společné jmění účastníků trvalo od , datum, do , datum, , nebylo dosud vypořádáno a nebylo zjištěno, že by byl režim společného jmění účastníků modifikován. Žalobkyně prokázala, že existují movité věcí, které byly součástí domácnosti účastníků, jsou součástí nevypořádaného společného jmění a protože jsou v její současné domácnosti, žádala jejich přikázání do svého vlastnictví. S ohledem na tato zjištění soud výrokem I. této části žaloby vyhověl.19. Dále bylo prokázáno, že součástí společného jmění účastníků je byt v , Anonymizováno, , v , jméno FO, , který účastníci získali darováním, za trvání manželství, rodiči žalovaného. Žalobkyně navrhla, aby jí žalovaný vyplatil třetinu hodnoty tohoto bytu, protože šlo o darování od jeho rodičů. Soud tomuto návrhu, kterému nežalovaný neodporoval, vyhověl. Žalovaný je občanem , Anonymizováno, , je proto logické, že získá tuto nemovitost, stejně tak návrh žalobkyně na vypořádací podíl v penězích zohledňuje, fakt, že lze žalovanému přičíst vyšší míru zásluh o získání této hodnoty do společného jmění manželů. Realitní inzerce pak dostatečně prokázala hodnotu nemovitosti, ze které soud při posouzení vypořádacího podílu vycházel (výrok II. a III.).20. Výrokem IV. soud rozhodl o zamítnutí žaloby ohledně tří závazků, ve výroku IV. označených, protože byly převzaty sice za trvání manželství, avšak výlučně žalovaným, a nejen bez vědomí a souhlasu žalobkyně, ale přes její výslovně vyjádřený nesouhlas, o kterém žalovaný věděl před převzetím těchto závazků. Zároveň závazky zcela jasně vybočují z mezí obvyklého obstarávání běžných potřeb (, částka, , 2x , částka, ) rodiny se dvěma malými dětmi. Jelikož tedy soud učinil závěr, že tyto dluhy nepatří do společného jmění, ačkoliv byly převzaty za trvání manželství, bylo třeba žalobu v této části zamítnout. Důvodem však je výhradně závěr, že jde o výlučné dluhy žalovaného (žalobkyně tak i v této části prokázala svá tvrzení, v žalobě uvedená). Soud zde podotýká, že do tohoto výroku rozsudku nezahrnul zjištěné pohledávky , právnická osoba, za žalovaným, protože všechny vznikly za období po zániku manželství a tedy společného jmění manželů (jsou tak výlučným dluhy žalovaného bez dalšího a nadepsaného řízení se netýkají).21. Ve věci samé konečně soud rozhodl výrokem V. o povinnosti žalovaného vrátit žalobkyni zápůjčku, kterou mu poskytla po zániku manželství a tedy společného jmění. Nejde tak o součást vypořádání společného jmění. Žalobkyně poskytnutí této zápůjčky žalovanému prokázala. Soud vycházel ze zjištění, že nejpozději doručením žaloby (podle obsahu spisu dne , datum, ) žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení zápůjčky, tak se tak uplynutím 6ti týdnů (, datum, ) stala splatnou – ke dni rozhodnutí soudu dne 25. 6 2026 tak již bylo možno rozhodnout o povinnost žalovaného takto splatnou zápůjčku žalobkyni vrátit.22. Posledním výrokem soud rozhodl podle § 142 o.s.ř. o povinnosti žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení. Žalobkyně byla se žalobou zcela úspěšná, i v zamítavém výroku totiž šlo o to, že prokázala svá tvrzení, v žalobě uvedená, soud tak hodnotí úspěch žalobkyně ve sporu jako úplný. Žalobkyně požádala o náhradu hodnoty soudního poplatku, který za žalobu zaplatila, a v této výši – , částka, tak soud rozhodl o povinnosti žalovaného tyto náklady žalobkyni zaplatit.23. Pro úplnost soud uvádí závěry o splnění podmínek řízení, zejména tím, zda je v projednávané věci dána mezinárodní pravomoc soudů České republiky, protože žalovaný je občanem Brazílie, žalobkyně občankou ČR, oba žijí na území ČR. Předmětem řízení je vypořádání zaniklého společného jmění bývalých manželů. Takový spor je třeba posoudit jako věc majetkových poměrů v manželství ve smyslu čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EU) 2016/1103 ze dne , datum, , provádějícího posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství. Uvedené nařízení se vztahuje na majetkové vztahy mezi manželi navzájem i na majetkové vztahy vyplývající ze zrušení manželství, tedy i na následné vypořádání majetku po zániku manželství. Zároveň jeho působnost dopadá i na žalovaného, ačkoliv je občanem země, která není členskou zemí EU, a to poroto, že žije na území EU na území členské země EU). Podle čl. 6 uvedeného nařízení platí, že není-li dána příslušnost podle čl. 4 ani čl. 5 tohoto nařízení, jsou pro řízení ve věcech majetkových poměrů v manželství příslušné soudy členského státu, na jehož území mají manželé v době zahájení řízení obvyklý pobyt; není-li takového státu, pak soudy členského státu posledního společného obvyklého pobytu, pokud tam jeden z nich dosud bydlí, popřípadě soudy státu obvyklého pobytu odpůrce nebo státu společné státní příslušnosti obou manželů. Ze skutkových zjištění soudu vyplynulo, že žalobkyně je státní občankou České republiky, žalovaný je státním občanem Brazilské federativní republiky, oba účastníci však po dobu trvání manželství žili na území České republiky a ke dni zahájení tohoto řízení měli, resp. nadále mají, obvyklý pobyt na území České republiky. Za tohoto skutkového stavu je pro určení mezinárodní pravomoci rozhodné právě kritérium obvyklého pobytu účastníků, nikoli jejich odlišná státní příslušnost. Jelikož oba bývalí manželé měli v době zahájení řízení obvyklý pobyt v České republice, je dána mezinárodní pravomoc soudů České republiky podle čl. 6 písm. a) nařízení Rady (EU) 2016/1103. Skutečnost, že žalovaný je státním občanem třetího státu, na tomto závěru nic nemění, neboť nařízení váže příslušnost v daném případě na obvyklý pobyt manželů, nikoli na jejich státní občanství. Pro úplnost soud dodává, že česká vnitrostátní úprava obsažená v § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, stanoví, že pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. V projednávané věci však má přednost přímo použitelný předpis Evropské unie, tedy nařízení Rady (EU) 2016/1103, jehož podmínky jsou v dané věci splněny. Soud proto uzavírá, že k projednání a rozhodnutí sporu o vypořádání zaniklého společného jmění účastníků jsou mezinárodně příslušné soudy České republiky a je třeba použít českých právních předpisů (účastníci neuzavřeli dohodu o volbě práva, kterým se jejich majetkový režim řídí). Všechny uvedené závěry lze vztáhnout i na část řízen týkající se zápůjčky mezi účastníky, s ohledem na bydliště obou na území České republiky.