Okresní soud v Benešově 4 C 191/2026-17 – Náklady řízení

o zaplacení 3 840 Kč s příslušenstvím

Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Protože žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně nereagoval, zařadila jej žalobkyně dle zákona do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byl žalovaný písemně informován. Žalovanému tak vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaný nesplnil svou poplatkovou povinnost a na úhradě televizních poplatků dluží žalobkyni částku , částka, za nezaplacené televizní poplatky za květen až prosinec , Anonymizováno, , leden až prosinec , Anonymizováno, a leden až srpen , Anonymizováno, . Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný na výzvu nereagoval a ničeho neuhradil. Dále žalobkyně kapitalizovala zákonný úrok z prodlení v částce , částka, .Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne , datum, pod č.j. EPR , č. účtu, -6 platební rozkaz, který se žalovanému nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne , datum, , č.j. EPR , č. účtu, -8, zrušen a soud ve věci pokračoval vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobkyně již v žalobě, žalovaná za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, a jedná se tak o věc s cizím prvkem, zjišťoval soud, zda má ve věci dánu pravomoc a příslušnost jednat a rozhodovat, a pokud ano, zjišťoval dále, podle jakého právního řádu je třeba v řízení postupovat a jaké právo je třeba na věc aplikovat. , jméno FO, Českou republikou a , Anonymizováno, je sice uzavřena dvoustranná mezinárodní úmluva, která upravuje pravomoc a příslušnost pro závazkové vztahy, ale žalovaný má rovněž bydliště na území členského státu EU, v ČR, a proto je třeba na věc aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutích v občanských a obchodních věcech, podle kterého je příslušnost Okresního soudu v Benešově dána ustanovením článku 4 odst. 1, dle kterého mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudu tohoto členského státu. V daném případě má žalovaný bydliště na území ČR v obvodu Okresního soudu v Benešově, jehož příslušnost je v této věci tedy dána. Podle § 87 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, se smlouvy řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud strany nezvolily rozhodné právo, což je v daném případě právo České republiky, neboť zde byla smlouva uzavřena. Podle § 8 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním české soudy postupují v řízení podle českých procesních předpisů s tím, že strany mají rovné postavení při uplatňování svých práv.Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a vzal za prokázané, že žalovanému byla zaslána výzva k přihlášení poplatníka České televize ze dne , datum, . Dopisem byl informován, že od února , Anonymizováno, je povinen hradit televizní poplatek. Žalovaný tak byl od února , Anonymizováno, evidován jako poplatník televizního poplatku na adrese , adresa, . Z přehledu předpisů a plateb považuje soud za prokázané, že dle evidence žalobkyně nezaplatil žalovaný televizní poplatek za měsíce květen až prosinec , Anonymizováno, , leden až prosinec , Anonymizováno, a leden až srpen , Anonymizováno, , který činil do , datum, měsíčně , částka, , a dále od , datum, měsíčně , částka, , celková dlužná částka je ve výši , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou ze dne , datum, k úhradě dlužných poplatků spolu s náklady na upomínání v částce , částka, . Dlužnou částku žalovaný nezaplatil. Tuto skutečnost má soud za prokázanou z předmětné výzvy včetně dodejky.Při právním posouzení soud postupoval podle příslušných ustanovení § 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, a to dle § 3 odst. 2, § 6, § 7 odst. 2, § 8 odst. 2, odst. 3, odst. 6, § 10. Poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač, jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Měsíční výše televizního poplatku činila do , datum, měsíčně , částka, , a dále od , datum, měsíčně , částka, . Televizní poplatek měla žalovaná zaplatit nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný se v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, stal poplatníkem televizního poplatku. Pokud nezaplatí poplatník včas televizní poplatek na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určenému předpisy občanského práva. Soud proto vyhověl žalobě a zavázal žalovaného k zaplacení částky , částka, včetně kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení v částce , částka, , které byly přiznány dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a vzhledem k tomu, že žalobkyně měla plný úspěch ve věci, soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku , částka, – zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a paušální náhradu za dva úkony po , částka, , celkem , částka, , podle § 151 odst. 3 o.s.ř., § 2 vyhl.č. 254/2015 Sb. Náhrada nákladů řízení, a to odměna zástupce žalobkyně a režijní paušály zvýšené o DPH nebyla žalobkyni přiznána, neboť podstata a smysl ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. spočívá v tom, že je úspěšnému účastníku přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Žalobkyně agendu televizních poplatků sama spravuje, což vyplývá z obsahu spisu a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři. Racionální smysl právního zastoupení advokátem se do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci zmíněného právního útvaru žalobkyně. Žalobkyně si zvolila možnost být ve sporu zastoupena advokátem, což je její právo, avšak za této shora uvedené situace nelze na žalovaném spravedlivě žádat, aby hradil náklady řízení takto vzniklé viz. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 ze dne , datum, .