Okresní soud v Benešově 5 C 175/2026-18 – Náklady řízení

o zaplacení 1 680 Kč s příslušenstvím

Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Protože žalovaná v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně nereagovala, zařadila jej žalobkyně dle zákona do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byla žalovaná písemně informována. Žalované tak vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaná nesplnila svou poplatkovou povinnost a na úhradě televizních poplatků dluží žalobkyni částku , částka, za nezaplacené televizní poplatky za září , Anonymizováno, až srpen , Anonymizováno, . Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná na výzvu nereagovala a ničeho neuhradila. Dále žalobkyně kapitalizovala zákonný úrok z prodlení v částce , částka, .Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne , datum, pod č.j. EPR , č. účtu, -6 elektronický platební rozkaz, který se žalované nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne , datum, , č.j. EPR , č. účtu, -9, zrušen a soud ve věci pokračoval vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když obě účastnice s tímto postupem soudu souhlasily – žalobkyně již v žalobě, žalovaná za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř..Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a vzal za prokázané, že žalované byla zaslána výzva k přihlášení poplatníka České televize ze dne , datum, . Dopisem byla informována, že je povinna hradit televizní poplatek. Žalovaná tak byl od srpna 2024 evidována jako poplatník televizního poplatku na adrese , adresa, . Z přehledu předpisů a plateb považuje soud za prokázané, že dle evidence žalobkyně nezaplatila žalovaná televizní poplatek za měsíce září 2024 až srpen 2025, který činil do , datum, měsíčně , částka, , a dále od , datum, měsíčně , částka, , celková dlužná částka je ve výši , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní upomínkou ze dne , datum, k úhradě dlužných poplatků spolu s náklady na upomínání v částce , částka, . Dlužnou částku žalovaná nezaplatila. Tuto skutečnost má soud za prokázanou z předmětné výzvy včetně dodejky.Při právním posouzení soud postupoval podle příslušných ustanovení § 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, a to dle § 3 odst. 2, § 6, § 7 odst. 2, § 8 odst. 2, odst. 3, odst. 6, § 10. Poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač, jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Měsíční výše televizního poplatku činila do , datum, měsíčně , částka, , a dále od , datum, měsíčně , částka, . Televizní poplatek měla žalovaná zaplatit nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný se v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, stal poplatníkem televizního poplatku. Pokud nezaplatí poplatník včas televizní poplatek na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určenému předpisy občanského práva. Soud proto vyhověl žalobě a zavázal žalovanou k zaplacení částky , částka, včetně kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení v částce , částka, , které byly přiznány dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb..Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a vzhledem k tomu, že žalobkyně měla plný úspěch ve věci, soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku , částka, – zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a paušální náhradu za dva úkony po , částka, , celkem , částka, , podle § 151 odst. 3 o.s.ř., § 2 vyhl.č. 254/2015 Sb. Náhrada nákladů řízení, a to odměna zástupce žalobkyně a režijní paušály zvýšené o DPH nebyla žalobkyni přiznána, neboť podstata a smysl ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. spočívá v tom, že je úspěšnému účastníku přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Žalobkyně agendu televizních poplatků sama spravuje, což vyplývá z obsahu spisu a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři. Racionální smysl právního zastoupení advokátem se do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci zmíněného právního útvaru žalobkyně. Žalobkyně si zvolila možnost být ve sporu zastoupena advokátem, což je její právo, avšak za této shora uvedené situace nelze na žalovaném spravedlivě žádat, aby hradil náklady řízení takto vzniklé viz. nález Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, .