Okresní soud v Benešově 8 C 78/2026-135 – Náklady řízení

Žalobce se domáhal vyklizení rodinného domu - stavby č. p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří) a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, (ostatní plocha), zapsaných na LV č. , adresa, . Uváděl, že je vlastníkem těchto nemovitostí, ve kterých se žalovanou žili ve společné domácnosti jako druh a družka. Vzhledem k tomu, že došlo k ukončení partnerského vztahu a žalovaná nemá žádný právní důvod nemovitosti užívat, vyzval žalobce žalovanou k vyklizení nemovitostí, avšak ona nemovitosti dobrovolně nevyklidila. Dále uváděl, že po ukončení vtahu se soužití v domě se stalo neúnosným a dlouhodobě neudržitelným. V domácnosti panují trvalé konflikty, což má škodlivý vliv na dvě nezletilé děti účastníků řízení , jméno FO, , narozeného dne , datum, a , jméno FO, , narozeného dne , datum, . Žalobce nabídl žalované aktivní pomoc se zajištěním adekvátního nájemního bydlení vč. úhrady kauce (jistoty) a prvního nájmu, aby negativní dopady odstěhování byly minimalizovány v zájmu nezletilých dětí. Žalovaná však jakýkoli smírný postup odmítla a dala zřetelně najevo, že neplánuje dům opustit a trvá na řešení soudní cestou. K námitkám žalované uváděl, že je irelevantní, že mezi účastníky probíhá řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem a že nedošlo k „vypořádání majetku“ – účastníci nebyli manželé ani nesdíleli společné jmění, a povaha a výsledek řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem s otázkou legálnosti užívání rodinného domu bezprostředně nesouvisí. Pokud žalovaná namítá zájem nezletilých dětí a zásadu dobrých mravů, pak žalobce poukazoval na to, že pokračující nucené soužití rodičů v jedné domácnosti je ve skutečnosti pro nezletilé děti krajně nevhodné a škodlivé, neboť je provázeno systematickým silným konfliktem, kdy do místa byla opakovaně volána hlídka Policie ČR. Pokud žalovaná argumentuje obtížemi se zajištěním bydlení, pak žalobce podotýká, že učinil maximum pro to, aby negativní společenský dopad vyklizení zmírnil – nabídl žalované osobní finanční i faktickou pomoc při zajištění odpovídající nájemného bydlení v , adresa, , ta však byla žalovanou bezdůvodně odmítnuta. V průběhu řízení si žalovaná našla nového partnera. V nemovitosti se v podstatě nezdržuje a dochází v ní pouze k předávání dětí. Žalobce by se pravděpodobně nebránil stanovení nějaké delší lhůty k vyklizení v řádu 2–3 měsíců. Popřel, že by důvodem vyklizení bylo to, aby si do nemovitosti nastěhoval novou partnerku, kdy byť po rozpadu vztahu měl partnerku, nyní žádnou nemá. Žalobce požadoval uhradit náklady řízení.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že soud by měl žalobu zamítnout do změny poměrů, kdy tuto změnu poměrů není možné předjímat do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o úpravě nezletilých dětí. Je otázka, jak bude o dětech rozhodnuto, neboť jedna z variant rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí je to, že by děti byly svěřeny do střídavé péče rodičů tím způsobem, že by se rodiče střídali v předmětné nemovitosti u dětí. Jestliže soud přistoupí k vyklizení žalované, neumožní tento postup soudu. Dále uvedla, že další variantou by bylo vázat vyklizení na splnění podmínek, kdy bez provedení důkazů, které žalovaná navrhovala, není možné specifikovat. Pokud by soud přistoupil za dané situace k vyklizení nemovitosti, měl by určit další lhůtu k vyklizení, a to konkrétně lhůtu šesti měsíců. Pokud se týká nákladů řízení, tak soud by měl přistoupit k rozhodnutí tím způsobem, že pokud by předmětnou nemovitost vyklidil, měl by rozhodnout s ohledem na mimořádné okolnosti a situaci žalované a jejích dětí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.3. Žalobkyně dále uváděla, že nemovitost obývá s nezletilými dětmi a vyklizení by pro ně znamenalo zásadní zásah do jejich životních podmínek a nebylo by v jejich zájmu. Její finanční situace jí neumožňuje zajistit si odpovídající bydlení a okamžité vyklizení by pro ni , právnická osoba, znamenalo vážné sociální ohrožení. Má za to, že výkon vlastnického práva žalobce naráží na ochranu nezletilých dětí a zásadu dobrých mravů. V průběhu řízení uváděla, že má vůči žalobci majetkové nároky, které by měly být vypořádány. Soud by měl vyčkat rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí, neboť otázka, jakým způsobem bude probíhat péče o děti, je v tomto řízení stěžejní. Poukazovala na otázku dobrých mravů, kdy soud by měl podrobit žalobu testu proporcionality (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, ) a dále posoudit, zda vyklizení nemovitosti je v souladu se základními lidskými právy, kdy odkazovala na aktuální judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, a to práva na bydlení a na rodinu (viz. rozhodnutí Evropského soudu pro lidská Connors proti Spojenému království , Anonymizováno, a dále ve věci , Anonymizováno, proti , adresa, ). Uváděla, že není pravdou, že by nemovitost žalovaná opustila, pouze v době letních prázdnin s dětmi odjíždí a cestuje s nimi. Poukazovala na to, že soud by se měl zabývat otázkou, na základě jaké skutečnosti vyklizovaná osoba nemovitost užívá, jaká je situace osoby, která nemovitost vlastní a měl by toto podrobit testu dobrých mravů. V daném případě by měl soud zohlednit, že žalovaná se do nemovitosti nastěhovala se souhlasem žalobce, založili zde rodinu a společně zde žili. Dále poukazovala na to, že důvod, pro který je nemovitost vyklizována, je rozpad vztahu, kdy rozpad zavinil žalobce a nyní si chce do nemovitosti nastěhovat novou partnerku. Žalobce není v současné době nijak omezen, neboť nadále v předmětné nemovitosti žije a užívá ji.4. Žalovaná navrhovala, aby soud vedl dokazování k otázce, jaký byl důvod rozpadu vztahu účastníků, jak se žalovaná snažila vše řešit, jak by na ni dopadlo případné vyklizení a k otázce chování žalobce k dětem, konkrétně psychické a fyzické násilí ze strany žalobce, kdy následná zjištění by měl soud podrobit testu proporcionality. K této otázce navrhla vyslechnout svědkyně paní , jméno FO, (kamarádku žalované), , jméno FO, (matku žalované), , jméno FO, (matku žalobce) a dále požadovala poskytnutí lhůty k označení dalšího svědka. Rovněž měla za to, že by soud měl provést důkaz účastnickými výslechy. Dále žalovaná navrhla, aby soud provedl důkaz komplexním opatrovnickým spisem, kdy za stěžejní důkaz považuje protokol zdejšího soudu z , datum, , tedy z jednání, které má proběhnout v rámci opatrovnického řízení.5. Žalovaná dále uvedla k situaci v nemovitosti, že si v březnu , Anonymizováno, našla nového partnera. V době, kdy má děti u sebe, odjíždí k tomuto partnerovi. Po předání dětí otci tráví čas rovněž u svého partnera. Poukazuje na situaci v nemovitosti, kdy jí žalobce vulgárně i fyzicky napadá. Opakovaně byla nucena volat policii, žalovaný se nevhodně chová rovněž k dětem. Uváděla, že pokud budou děti svěřeny do její péče, tak nemovitost opustí, potřebovala by ale dostatečný čas, aby se mohla v klidu z nemovitosti odstěhovat. Možnost, že by byly děti svěřeny do péče otce vylučuje. V případě střídavé péče, v nemovitosti zůstane. Náhradní variantu bydlení nehledala, neboť po svěření dětí do její výhradní péče se odstěhuje ke svému partnerovi a budou vést spokojený život. Ke svým majetkovým poměrům uvedla, že se živí jako OSVČ v oboru marketing, reklama, příjem má zhruba , částka, , má úspory, konkrétní výši nechtěla uvádět, minimálně se jedná o , částka, .6. Účastníci prohlásili za nesporné, že žalobce je výhradním vlastníkem předmětné nemovitosti, mezi účastníky je rovněž nesporné, že žalovaná nemá žádný právní titul k užívání předmětné nemovitosti, dále je mezi účastníky nesporné, že k ukončení soužití došlo v srpnu roku , Anonymizováno, . Minimálně od rozhodnutí Okresního soudu v Benešově o úpravě prozatímních poměrů , spisová značka, je situace taková, že pokud má žalovaná děti u sebe, tak s nimi odjíždí, pokud je u sebe nemá, tak na přání žalobce v nemovitosti není.7. Výpisem z katastru nemovitostí pro LV , Anonymizováno, k.ú. a obec , adresa, bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem rodinného dům – stavby č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům), která je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří) a pozemku parc. č. , Anonymizováno, (ostatní plocha).8. Návrhem žalobce na dohodu o úpravě poměrů k nezletilým dětem bylo prokázáno, že žalobce se dopisem ze dne , datum, obrátil na žalovanou s návrhem dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí, kdy by byly děti svěřeny do péče obou rodičů v režimu střídání sudých a lichých týdnů při speciální úpravě v době svátků a prázdnin. V návrhu žalované navrhl vystěhování z předmětné nemovitosti s tím, že jí aktivně pomůže s vyhledáním nového bydlení v , adresa, , uhradí požadovanou jistotu a jeden měsíční nájem. Dopis byl podán k poštovní přepravě dne , datum, .9. Emailem ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaná návrh žalobce odmítla, kdy uvedla, že neplánuje s dětmi odejít. Má za to, že žalobce je trvalou hrozbou pro ni i děti a požaduje věc řešit soudní cestou. Poukázala rovněž na to, že do majetku žalobce investovala značné finanční prostředky.10. Návrhem otce na úpravu poměrů ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce zahájil opatrovnické řízení ve věci úpravy poměrů k nezletilým synům – , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, . Rodnými listy nezletilých vztahů bylo prokázáno, že děti se narodily z partnerského vztahu žalobce a žalované.11. Návrhem žalobce ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce podal k opatrovnickému soudu návrh na prozatímní rozhodnutí, ve kterém uvedl, že soudem nařízená mediace nepřinesla výsledek, žalovaná smírčí návrhy odmítla. Vztahy v nemovitosti se vyhrotily, žalovaná vyvolává konflikty a volá do nemovitosti Policii ČR, která žádné závadové chování žalobce neshledala. Rovněž uvedl, že žalovaná neumožňuje žalobci péči o děti, děti často odváží, a to i do zahraničí bez jeho souhlasu. V domě je vysoce konfliktní situace, která ohrožuje psychický vývoj dětí. Žalobce požadoval prozatímní úpravu poměrů střídání rodičů v lichém a sudém týdnu, aby děti měly možnost trávit pravidelný a dostatečný čas v péči obou rodičů. Návrh doložil komunikací s orgánem péče o děti, na který se obracel s žádostí o pomoci při řešení situace ohledně nezletilých dětí. Protokolem z jednání opatrovnického soudu ze dne , datum, bylo prokázáno, že tohoto dne proběhlo první jednání ve věci úpravy poměrů nezletilých dětí, kdy otec požadoval rovnoměrnou péči o děti, matka uváděla, že je otec , právnická osoba, nebezpečný, nepečuje o ně, navrhovala, aby byly děti svěřeny do její péče a otci byl umožněn styk cca 2 hodiny týdně. Následně bylo jednání odročeno na , datum, s tím, že soudem bude nařízena mediace.12. Usnesením Okresního soudu v Benešově č.j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo prokázáno, že soud ve věci nezletilých dětí , jméno FO, nařídil na dobu 3 měsíců prozatímní úpravu, kdy otec je oprávněn a povinen o děti pečovat vždy od neděle sudého kalendářního týdne od 18 hodin do neděle lichého kalendářního týdne do 18 hodin a matka je oprávněna a povinna o děti pečovat vždy v lichém týdnu. Z usnesením vyplývá, že nařízená mediace nebyla úspěšná, konfliktní situace mezi rodiči trvá. Rodiče mají mezi sebou komplikovaný a problematický vtah, na péči o děti se nedokáží domluvit a je v zájmu dětí prozatímně upravit jejich poměry. Vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno, že by se ani jeden z rodičů nedokázal postarat o děti a jejich péče by nezletilým přinesla závažnou újmu, rozhodl soud střídaní v péči v týdenních intervalech.13. Výzvou ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k vyklizení předmětné nemovitosti s tím, že jí opětovně nabídl pomoc při hledání náhradního nájemního bydlení, včetně úhrady požadované jistoty a prvního nájemného. Výzva byla žalované doručena dne , datum14. Soud zamítl návrh na poskytnutí lhůty k označení dalšího svědka, kdy žalobkyně uváděla, že tento svědek má být vyslýchán ke stejným skutečnostem, jako ostatní navrhovaní svědkové, kdy dokazování v tomto směru považuje soud za nadbytečné. Soud rovněž zamítl návrh na provedení důkazu výpovědí svědků a účastnických výslechů, kteří měli být vyslýcháni k otázkám důvodu ukončení soužití účastníků a chování žalovaného, neboť má za to, že i v případě, že by v řízení bylo prokázáno, že ukončení soužití zavinil žalovaný a následně dochází ke konfliktům v nemovitosti z jeho viny, nemohl by to být důvod pro zamítnutí žaloby. Stejně tak má soud za to, že není důvod provádět důkaz opatrovnickým spisem ani není důvod vyčkat rozhodnutí opatrovnického soudu, neboť toto rozhodnutí nemůže mít vliv na probíhající řízení, kdy předmětem řízení je, zda žalovaná nemovitost žalobce užívá bez právního důvodu; nikoli příčiny rozpadu partnerského vztahu. Je-li žalobce vlastníkem a žalovaná po skončení soužití nemá k bydlení právní titul, může vlastník požadovat vydání (vyklizení) věci a jiné osoby z jejího užívání vyloučit. Navrhované dokazování k tomu, kdo rozchod zavinil, proto nemůže zpochybnit ani vlastnické právo žalobce, ani absenci právního titulu žalované.15. Soud učinil následující skutková zjištění: Zapsaným výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí je žalobce. Žalovaná předmětné nemovitosti užívala se žalobcem, neboť zde vedli rodinnou domácnost, založili rodinu, narodily se jim dvě děti. V srpnu roku 2025 došlo k ukončení rodinného soužití, žalobce vyzval žalovanou k vyklizení nemovitosti, nabídl jí pomoc při hledání náhradního nájemního bydlení, včetně pomoci finanční. V současné době jsou vztahy mezi účastníky tohoto řízení velmi konfliktní.16. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.17. Dle č.l. 8 bod 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, na který žalovaná odkazovala, každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. Dle bodu 2. státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.18. Pokud žalovaná odkazovala na rozhodnutí NS , spisová značka, , pak ten uvádí: Podle ustálené soudní praxe je přitom prostředkem, kterým lze ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona v situaci, kdy by se vyklizení bytu jevilo krajně nespravedlivým, korektiv dobrých mravů. Zamítnutí žaloby na vyklizení bytu nebo nemovitosti (její části) sloužící k bydlení pro odepření ochrany výkonu vlastnického práva, který je uplatňován v rozporu s dobrými mravy (příp. představuje zneužití práva; § 2 odst. 3, § 8 o. z.), však má být až poslední možností – ultima ratio, jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona – srov. např. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 6/2009, uveřejněné pod č. 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (judikatura přijatá k výkladu rozporu s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, , je zásadně použitelná i při výkladu ustanovení § 2 odst. 3, § 8 o. z. – srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či jeho usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, )19. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. (§ 2 odst. 3, § 8 o. z.), je nutno učinit (zejména v případě, že se účastník řízení tohoto ustanovení výslovně dovolává) po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy jak důvody, pro něž se použití citovaného ustanovení dožaduje vyklizovaný (zde může jít např. o jeho rodinné a sociální poměry apod.), tak všechny rozhodné okolnosti na straně toho, kdo se vyklizení bytu domáhá. Takovými rozhodnými okolnostmi jsou ty, které mohou ovlivnit odpověď na otázku, zda lze po žalobci spravedlivě požadovat, aby mu byla ochrana jeho práva (práva domáhat se vyklizení bytu) dočasně odepřena. Při posouzení věci podle citovaných ustanovení nelze tedy izolovaně zdůrazňovat a vytrhávat z kontextu pouze jednu okolnost a současně opomenout další právně významné okolnosti, zejména také okolnosti na straně vlastníka bytu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Není-li právní posouzení důvodnosti aplikace § 3 odst. 1 obč. zák. (§ 2 odst. 3, § 8 o. z.) podloženo úvahou zabývající se všemi výše uvedenými okolnostmi, jde o posouzení neúplné, a tedy nesprávné.20. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že odvolací soud měl věc posuzovat podle vnitrostátní úpravy, a dovodil-li (shodně se soudem prvního stupně), že žalované nesvědčí žádný právní titul, který by ji opravňoval k užívání Bytu, měl se zabývat tím, zda požadavek žalobce na vyklizení bytu (ne)představuje zneužití práva (§ 2 odst. 3, § 8 o. z.) a zohlednit přitom judikaturu ESLP.21. V rozhodnutí Connors proti Spojenému království, č. , Anonymizováno, ze dne , datum, Evropský soud pro lidská práva shledal porušení čl. 8 Úmluvy, kdy vnitrostátní soud přezkoumával jen formální podmínky vyklizení, nikoli věcnou oprávněnost tvrzení o rušení ani přiměřenost zásahu. Pro věci vyklizení z něj plyne zejména požadavek skutečné možnosti před nezávislým orgánem zpochybnit důvody vyklizení a jeho proporcionalitu. , adresa, závažnější dopady ztráty obydlí, tím přesvědčivější musí být důvody zásahu a procesní ochrana.22. V rozhodnutí o , Anonymizováno, proti , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, ze dne , datum, Evropský soud pro lidská práva shledal porušení čl. 8 Úmluvy, kdy soudy nařídily vyklizení jen proto, že stěžovatelka po skončení nájmu neměla právní titul k bytu. Nezkoumaly však přiměřenost vyklizení, přestože v bytě dlouhodobě bydlela a neměla jiné bydlení. Uvedl, že absence právního titulu sama nepostačuje. Osoba, které hrozí ztráta obydlí, musí mít zásadně možnost, aby nezávislý soud posoudil rozumnost a proporcionalitu vyklizení podle čl. 8 Úmluvy. Článek 13 nebyl samostatně posuzován.23. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným v minulosti existoval vztah druha a družky, účastníci tak společně žili a hospodařili v nemovitostech ve výlučném vlastnictví žalobce. V srpnu , Anonymizováno, došlo k ukončení soužití, žalobce vyzval žalovanou k vyklizení nemovitostí. V současné době žalovaná užívá nemovitost bez právního důvodu, neboť právo nemovitost užívat z titulu faktického partnerského vztahu zaniklo a jiný vlastní užívací titul jí nesvědčí. Ani dosud nepravomocné řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí samo o sobě nezakládá žalované právo užívat nemovitost žalobce. Prozatímní střídavá péče může být zohledněna při posouzení přiměřenosti a organizace vyklizení, avšak finanční možnosti žalované jí umožňují zajistit si náhradní nájemní bydlení v okolí, zejména za situace, kdy jí žalobce opakovaně nabídl pomoc včetně zaplacení případné jistoty a prvního nájmu. Nelze pak pominout konfliktní soužití vyplývající z opatrovnického spisu, které nesvědčí pro zachování dalšího soužití obou účastníků v jedné domácnosti společně s nezletilými dětmi. Čtyřměsíční lhůta k vyklizení je přiměřeným vyvážením vlastnického práva žalobce a potřeby žalované zajistit nové bydlení pro sebe i nezletilé děti, kdy lhůta čtyř měsíců jí poskytuje dostatečný čas k reálnému vyhledání, sjednání a organizačnímu zajištění nájemního bydlení, včetně případného složení jistoty, stěhování a přizpůsobení režimu střídavé péče. Současně nejde o lhůtu nepřiměřeně dlouhou. Žalovaná má podle zjištěného stavu prostředky k zajištění nájemního bydlení, a nepotřebuje proto dlouhodobou ochranu spočívající v dalším bezplatném užívání nemovitosti žalobce. Konfliktní soužití účastníků navíc svědčí pro to, aby se stávající stav dále neprodlužoval. Soud proto neurčil zákonnou patnáctidenní lhůtu pro vyklizení bytu, nýbrž delší, avšak stále přiměřenou lhůtu čtyř měsíců od právní moci rozsudku. Takový postup výslovně umožňuje § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.24. Pokud se týká námitek a právní argumentace žalované, soud zohlednil, že vyklizení obydlí je závažným zásahem do čl. 8 Úmluvy a soud proto musí posoudit jeho přiměřenost podle konkrétních okolností, kdy žalovanou citovaná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva vyžadují, aby soud přezkoumat nejen formální existenci vlastnického práva a zánik titulu, ale i skutkové důvody a proporcionalitu vyklizení. Soud provedl test proporcionality, ohledně otázky zásahu a sledování legitimního cíle, kdy nemovitost představuje obydlí žalované a nezletilých dětí; vyklizení je zásahem do jejich soukromého a rodinného života. Zásah však sleduje legitimní cíl ochrany vlastnického práva žalobce a jeho práva nerušeně užívat vlastní nemovitost. Pokud se týká vhodnosti a potřebnosti, vyklizení je způsobilé tento cíl naplnit, přičemž delší lhůta k vystěhování a konkrétní nabízená pomoc se zajištěním náhradního nájmu poskytne dostatečnou ochranu zájmům obou stran. Zjištěné konfliktní soužití pak nesvědčí k pokračování soužití a dalšímu nucenému bydlení v jedné domácnosti. Pokud se týká přiměřenosti vyklizení soud má za to, že prodloužená lhůta k vyklizení a tvrzené majetkové poměry žalované, jí umožňující zajistit náhradní bydlení, stabilizovat svou situaci, kdy ukončení soužití účastníků v jedné domácnosti minimalizuje konflikty mezi účastníky a bude nepochybně v zájmu nezletilých dětí.25. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl dle § 150 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a podle zásady úspěchu ve věci by mu proto zásadně příslušela náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Soud však shledal důvody hodné zvláštního zřetele pro postup podle § 150 o. s. ř. Spor vznikl bezprostředně v návaznosti na ukončení dlouhodobého partnerského soužití účastníků ve společné domácnosti, v níž nadále žijí i jejich nezletilé děti. Žalovaná sice nemá právní titul k užívání nemovitosti a její vyklizení je důvodné, avšak byla jí určena čtyřměsíční lhůta právě s ohledem na potřebu zabezpečit jiné bydlení a zachovat praktickou realizovatelnost střídavé péče o děti do pravomocného uspořádání jejich poměrů. Uložení povinnosti hradit vedle nákladů spojených se zajištěním nového bydlení i náklady tohoto řízení by za těchto specifických rodinných a sociálních okolností představovalo nepřiměřenou zátěž. Současně lze po žalobci spravedlivě požadovat, aby si své náklady nesl sám, neboť se nejedná o běžný majetkový spor mezi cizími osobami, ale o vypořádání bytové situace bezprostředně po rozpadu rodinného soužití. Soud proto žalobci náhradu nákladů řízení výjimečně nepřiznal.