12 C 361/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako neuhrazeného dluhu z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 18. 12. 2018, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr. Žalobce následně uzavřel s žalovaným dne 9.3.2020 splátkovou dohodu, na jejímž základě se žalovaný zavázal zaplatit zesplatněnou částku 22 605 Kč s příslušenstvím ve 23 měsíčních splátkách po 1 000 Kč a poslední (24.) splátce ve výši 605 Kč. Žalovaný současně v předmětné splátkové dohodě dluh uznal co do důvodu i výše. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili (příp. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), soud měl za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o. s. ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav: 4. Žalobce uzavřel se žalovaným dne 18. 12. 2018 úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr. Úvěr byl čerpán dne 18. 12. 2018. Žalovaný i přes upomínky dluh řádně a včas nesplácel. Následně, dne 9.3.2020 uzavřel žalobce s žalovaným splátkovou dohodu, na jejímž základě se žalovaný zavázal zaplatit žalobci zesplatněnou částku ve výši 22 605 Kč s příslušenstvím, a to ve 23 měsíčních splátkách po 1 000 Kč a poslední (24.) splátce ve výši 605 Kč. Žalovaný současně v předmětné splátkové dohodě dluh uznal co do důvodu i výše (prokazuje: splátková dohoda z 9.3.2020, přípis ve věci zesplatnění dluhu z 18.8.2020, výzva před podáním žaloby z 18.8.2020). 5. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá (§ 2053 zák. č. 89/2012 Sb., v platném znění, dále také jen obč. zák.). 6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem (příp. původním věřitelem) a žalovaným byla dne 9.3.2020 uzavřena splátková dohoda, v níž žalovaný dluh z úvěrové smlouvy [číslo] z 18. 12. 2018 uznal co do důvodu i výše. Žalovaný v řízení netvrdil (a neprokazoval), že by dluh zanikl. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil ze splátková dohoda, uložil mu soud povinnost dlužnou částku zaplatit spolu s příslušenstvím dle ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb (výrok ad. I.). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 317 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 865 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 605 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč (výrok ad. II.).