12 C 367/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované částky 669 Kč společně s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že dne [datum] byla žalovaná převezena do [anonymizováno] nemocnice v [obec] z OOP [obec], kde jí bylo provedeno toxikologické vyšetření. K převozu žalované za účelem provedení odborného [anonymizováno] vyšetření bylo použito služební vozidlo Policie ČR, přičemž náklady vzniklé Policií ČR činí celkem částku ve výši 320 Kč vyčísleno daňovým dokladem [číslo] Lékařské vyšetření v [anonymizováno] nemocnici [obec] bylo pak vyčísleno daňovým dokladem [číslo] částkou 322 Kč. Na základě pozitivního výsledku testu žalované je žalovaná povinna tento výkon, stejně jako náklady za převoz do [anonymizováno] zařízení, žalobkyni uhradit, a to konkrétně částku v celkové výši 669 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve lhůtě nevyjádřili a dali tak najevo, že nemají k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Žalovaná byla dne [datum] kontrolována hlídkou Policie ČR ve věci odcizení vozidla. Žalovaná byla na místě vyzvána k provedení odborného měření na zjištění alkoholu v dechu s negativním výsledkem a dále byl proveden orientační test DrugWipe 5 S na přítomnost [příjmení], a to s pozitivním výsledkem. Následně byla tedy žalovaná převezena do nemocnice [obec] k provedení lékařského vyšetření (viz Úřední záznam Policie ČR ze dne [datum], Žádost o vyšetření osoby ve zdravotnickém zařízení ze dne [datum]). K uhrazení nákladů za ošetření žalované ve zdravotním zařízení v [obec] byly dne [datum] vystaveny faktury, a to pod [číslo] znějící na částku ve výši 320 Kč, s datem splatnosti [datum] a pod [číslo] znějící na částku ve výši 322 Kč, s datem splatnosti [datum] (viz Faktura [číslo] ze dne [datum], Faktura [číslo] ze dne [datum]). K převozu žalované na vzdálenost 4 km za účelem provedení odborného lékařského vyšetření bylo použito služební vozidlo Policie ČR tov. zn. Hyundai ix 35, [registrační značka], přičemž náklady vzniklé Policii ČR za uskutečněný převoz činí celkem částku ve výši 27,48 Kč. Celková pohledávka za žalovanou tak činila 669 Kč, přičemž tuto částku měla žalovaná povinnost uhradit do [datum] (viz Vyúčtování nákladů při použití služebního dopravního prostředku, Osvědčení o registraci vozidla, Uplatnění nákladů za vyšetření a dopravu osoby ze dne [datum], Žádost o vyčíslení nákladů za použití služebního dopravního prostředku ze dne [datum], Výzva k úhradě částky 669 Kč ze dne [datum]). Žalovaná byla před podáním žaloby písemně vyzvána k úhradě dluhu v celkové výši 669 Kč, nicméně ani posléze žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila (viz Výzva k úhradě částky 669 Kč ze dne [datum] včetně kopie poštovní dodejky). 6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 7. Podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“) náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. 8. Podle ustanovení §24 odst. 2 zákona o ochraně zdraví prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. 9. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o ochraně zdraví náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. 10. Podle ustanovení § 24 odst. 4 zákona o ochraně zdraví pokud bylo odborné lékařské vyšetření provedeno z důvodu odmítnutí orientačního vyšetření vyšetřovanou osobou, má vyšetřovaná osoba povinnost uhradit tomu, kdo poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1 uhradil, náklady, které mu takovou úhradou vznikly, bez ohledu na výsledek vyšetření; tato osoba hradí i náklady na její dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření. 11. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Podle ustanovení § 1970 o.z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 13. V souzeném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovaná byla dne [datum] vyšetřena na přítomnost návykových látek, když po provedené zkoušce byla u žalované zjištěna přítomnost alkoholu či jiné návykové látky. K uhrazení nákladů za vyšetření ve zdravotnickém zařízení byly Policii ČR vystaveny daňové doklady na celkovou částku ve výši 642 Kč. Zároveň byl žalované vyúčtován převoz do zdravotnického zařízení částkou ve výši 27,48 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku ve výši 669 Kč dosud nezaplatila, dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně má kromě uhrazení částky ve výši 669 Kč podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal ve výši 10,00% ročně z částky 669 Kč od [datum], do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni jako úspěšnému účastníkovi řízení soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč Náklady tvoří paušální náhrada nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem za dva úkony po 100 Kč (podání žaloby, předžalobní výzva), tj. celkem 200 Kč (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).