6 C 91/2020-15 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 4.334 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených nákladů na provedení lékařského a toxikologického vyšetření a nákladů na dopravu žalovaného do [anonymizováno] zařízení. Uvedla, že žalovaný jakožto řidič motorového vozidla značky Peugeot 406, [registrační značka], byl dne [datum] ve 12:30 hod. v obci [obec] kontrolován a ztotožněn policejní hlídkou a po předchozím poučení se podrobil orientační dechové zkoušce na přítomnost alkoholu s negativním výsledkem a orientačnímu testu na přítomnost jiné návykové látky s pozitivním výsledkem na amfetamin/metamfetamin a cannabis. Žalovaný poté na výzvu policejní hlídky absolvoval též [anonymizováno] vyšetření v Masarykově nemocnici v [obec], spojené s odběrem biologického materiálu, přičemž ve vzorku jeho moči byla zjištěna přítomnost kanabinoidů a amfetaminových derivátů a ze vzorku krve pak cíleným stanovením amfetaminových derivátů a cíleným stanovením kanabinoidů přítomnost těchto návykových látek. Náklady [anonymizováno] vyšetření byly vyčísleny fakturou – daňovým dokladem [číslo] ve výši 624 Kč a náklady toxikologického vyšetření byly vyčísleny fakturou – daňovým dokladem [číslo] ve výši 3.640 Kč Náklady na dopravu žalovaného služebním vozidlem Policie České republiky, [registrační značka], uskutečněnou dne [datum] v délce 12 km činily 70,09 Kč Celkem tak žalobkyni vznikly náklady ve výši 4.334 Kč, kteréžto je dle § 24 odst. 2 až 5 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“) povinen nahradit žalovaný, u něhož se prokázala přítomnost jiné návykové látky. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne [datum] k úhradě těchto nákladů se splatností do [datum]. Žalovaný si tuto výzvu ve lhůtě deseti dnů nevyzvedl, a tak se zásilka s výzvou považuje posledním dnem desetidenní lhůty za doručenou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to z úředního záznamu ze dne 30. 1. 2019, č.j. KRPS-29039-5/P [číslo], z protokolu o [anonymizováno] a toxikologickém vyšetření osoby při podezření z ovlivnění návykovou látkou ze dne [datum], z výkazu výkonů při použití služebního dopravního prostředku ze dne 30. 1. 2019, č.j. KRPS-29039/P [číslo], z výsledkového listu toxikologického vyšetření ze dne [datum], z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne [datum], z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne [datum], z vyúčtování nákladů při použití služebního dopravního prostředku č.j. KRPS-29039/P [číslo], z listiny o uplatnění nákladů za vyšetření a dopravu osoby ze dne [datum], jakož i z výzvy k úhradě ze dne [datum] a související poštovní dodejky. 5. Ze shora uvedených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož policejní hlídka provedla dne [datum] ve 12:30 hod. v obci [obec] kontrolu osobního automobilu značky Peugeot 406, [registrační značka], z něhož vystoupil a jako řidič byl ztotožněn žalovaný, který se následně na výzvu podrobil dechové zkoušce na přítomnost alkoholu v dechu s negativním výsledkem a orientačnímu testu na přítomnost jiných návykových látek s pozitivním výsledkem. Následně byl žalovaný vyzván k podrobení se [anonymizováno] vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu, s čímž souhlasil. Žalovanému byla zakázána další jízda, a proto byl služebním vozidlem, [registrační značka], přepraven do [příjmení] nemocnice [obec], vzdálené 12 km od místa kontroly, kde mu byly odebrány vzorky moči a krve. V moči byla orientační imunochemickou metodou prokázána přítomnost kanabinoidů a amfetaminových derivátů, cíleným stanovením amfetaminových derivátů byla ze vzorku krve prokázána přítomnost metamfetaminu a jeho metabolitu a cíleným stanovením kanabinoidů byla z krve prokázána též přítomnost delta-9-tetrahydrokanabinolu a jeho metabolitu. Žalobkyni poté byly fakturami [číslo] [číslo] vyúčtovány částky ve výši 624 Kč za klinické vyšetření žalovaného a odběr jeho žilní krve a ve výši 3.640 Kč za stanovení přítomnosti drog. Náklady na dopravu žalovaného do nemocnice dle vyúčtování činily 70,09 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému na adresu místa jeho trvalého pobytu výzvu ze dne [datum] k úhradě celkové částky 4.334 Kč, v níž žalovanému stanovila splatnost do [datum]. Tato zásilka s výzvou dle dodejky byla dne [datum] vrácena odesílateli s odůvodněním, že je adresát na uvedené adrese neznámý. K vrácení zásilky žalobkyni jakožto odesílateli došlo bez toho, aby předtím došlo k uložení zásilky u poskytovatele poštovních služeb, jakož i bez toho, aby byl žalovaný coby adresát vyzván k vyzvednutí zásilky u poskytovatele poštovních služeb. 6. Podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona o ochraně zdraví hradí náklady na odborné lékařské vyšetření poskytovateli [anonymizováno] služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel [anonymizováno] služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální [anonymizováno] hrazené z veřejného zdravotního pojištění. 7. Pro případ, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, však ustanovení § 24 odst. 2 a 3 zákona o ochraně zdraví stanoví, že vyšetřovaná osoba uhradí tomu, kdo uhradil poskytovateli [anonymizováno] služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly, jakož i náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření. 8. V souladu s ustanovením § 24 odst. 5 zákona o ochraně zdraví pak platí, že toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly. 9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Na podkladě listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že žaloba je z převážné části důvodná. Žalovaný dne [datum] absolvoval v Masarykově nemocnici [obec] odborné lékařské vyšetření a toxikologické vyšetření, během kterých mu byly odebrány vzorky moči a krve, z nichž byla následně prokázána přítomnost návykových látek v těle žalovaného. Náklady na provedení obou těchto vyšetření byly vyúčtovány žalobkyni v pozici jejich zadavatelky (odběratelky), přičemž tyto náklady činily dle faktur [číslo] [číslo] celkem 4.264 Kč. Vzhledem k tomu, že na základě provedených vyšetření byla zjištěna přítomnost návykových látek, je však náklady na obě vyšetření povinen nahradit žalobkyni v souladu s § 24 odst. 2 a odst. 5 zákona o ochraně zdraví žalovaný coby vyšetřovaná osoba. Vedle toho je žalovaný povinen nahradit žalobkyni podle § 24 odst. 3 zákona o ochraně zdraví také náklady spojené s jeho dopravou do zdravotnického zařízení, neboť ty byly prokazatelně vynaloženy za účelem provedení odborného lékařského vyšetření. Žalobkyně náklady na dopravu řádně vyúčtovala, a to s ohledem na ujetou vzdálenost, výši průměrné ceny za 1 litr pohonných hmot, sazbu základní náhrady za 1 km jízdy a průměrnou spotřebu použitého vozidla (za přiměřeného použití tehdy účinné vyhlášky č. 333/2018 Sb.), a proto soud její nárok na náhradu nákladů za dopravu ve výši 70,09 Kč považoval za oprávněný. Protože žalovaný celkovou dlužnou částku ve výši 4.334 Kč žalobkyni dosud neuhradil a ani neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil, soud žalobě co do zaplacení dlužné jistiny v I. výroku tohoto rozsudku vyhověl. 11. Co se žalobkyní požadovaných úroků z prodlení týče, soud naznal, že žalobkyně žalovaného řádně nevyzvala k úhradě