10 C 254/2021 — Okresní soud v Berouně

Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 21. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 1 742,44 Kč z titulu dlužného pojistného. Žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 10. 6 2019 pojistnou smlouvu [číslo] to za účelem sjednání pojistného produktu Sdružené pojištění vozidla – AH. Počátek pojištění byl sjednán na 10.6.2019 s tím, že pro pojistné období bylo stanoveno pojistné ve výši 5 048 Kč s pololetní splatností. Žalovaný pojistné splatné dne 10.12.2019 neuhradil a pojištění pak zaniklo ke dni 30.3.2020 po marném uplynutí lhůty stanovené v upomínce. Žalovaný za dobu trvání pojištění dluží na pojistném částku 1 542,44 Kč. Žalobkyně dále požadovala uhradit poplatek vzniklé v souvislosti s vymáháním dlužného pojistného za upomínku k úhradě dlužného pojistného po zániku pojištění ve výši 200 Kč v souladu s pojistnými podmínkami a sazebníkem. Jelikož žalovaný nereagoval ani na zaslané upomínky, požaduje žalobkyně zaplacení uvedené částky spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši tak, jak je specifikován ve výroku I. shora. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 10. 6. 2019 Pojistnou smlouvu – Sdružené pojištění vozidla AH [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Škoda, typ Octavia com II, [registrační značka], jehož vlastníkem je [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni za roční pojistné období běžné pojistné ve výši 5 048 Kč, splatné pololetně vždy k 10. dni 6. a 12. měsíce roku (viz Pojistná smlouva - sdružené pojištění vozidla [číslo] ze dne 10.6.2019). Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky a Sazebník poplatků, dle nichž byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném mimo jiné náklady na upomínání (viz Všeobecné pojistné podmínky, Sazebník poplatků). Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 10.12.2019 i přes upomínky žalobkyně. Pojistná smlouva zanikla ke dni 30.3.2020 z důvodu neplacení pojistného. Za období od 10. 12. 2019 do zániku pojistné smlouvy činila výše pojistného částku 1 542,44 Kč, k níž žalobkyně požadovala poplatek za upomínání ve výši 200 Kč (viz Upomínka dlužného pojistného ze dne 7.2.2020 včetně doručenky, Informace o zániku pojistné smlouvy ze dne 9.4.2020, Přehled předpisů a plateb, Upomínka před podáním žaloby ze dne 16.5.2020). Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 10. 5. 2021 (viz Předžalobní upomínka ze dne 10. 5. 2021, Poštovní podací arch). Žalovaná částka je tak tvořena poměrnou částí pojistného za období od 10. 12. 2019 do 30. 3. 2020 ve výši 1 542,44 Kč a poplatku za odeslání upomínky ze dne 16. 5. 2020 ve výši 200 Kč (viz Sazebník poplatků). Podle ustanovení § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném v době uzavření pojistné smlouvy, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) citovaného zákona pojištění odpovědnosti zaniká dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla. Podle ustanovení § 13 odst. 2 věta první zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Podle ustanovení § 1 odst. 3 citovaného zákona nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2782 odst. 1 citovaného zákona má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 věta druhá citovaného zákona je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah založený pojistnou smlouvou. Žalobkyně splnila povinnosti jí z tohoto vyplývající, když žalovaného řádně pojistně kryla, naopak žalovaný nedostál svým povinnostem, neboť sjednané pojistné řádně a včas nehradil, čímž došlo ke vzniku dluhu za období od 10. 12. 2019 do 30. 3. 2020 ve výši 1 742,44 Kč. Dlužná částka je pak tvořena poměrnou částí dlužného pojistného ve výší 1 542,44 Kč a poplatkem za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný požadovanou dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal z částky 1 542,44 Kč za požadované období ode dne 31. 3. 2020 ve výši 10 % ročně až do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 1 489 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).