10 C 28/2021-18 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 583 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 30. 8. 2019, jejímž předmětem bylo„ FLEXI životní pojištění“. Na základě této smlouvy se žalovaná zavázala hradit pojistné ve výši 873 Kč s měsíční splatností vždy k 1. dni příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla ke dni 2. 3. 2020 z důvodu nezaplacení následného pojistného s tím, že za období od 1. 10. 2019 až do zániku pojištění nebylo pojistné hrazeno. Žalobkyně tak po žalované požaduje celkem částku 4 583 Kč. Jelikož žalovaná dluh neuhradila ani na základě upomínky, požadovala žalobkyně přiznat rovněž zákonný úrok z prodlení, účtovaný pouze za dobu od 6. 4. 2020 do dne podání žaloby v kapitalizované výši 215 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to z nabídky na uzavření pojistné smlouvy [číslo] ze dne 30. 8. 2019, z potvrzení o přijetí nabídky ze dne 9.9.2019, z pojistky [číslo] ze dne 9. 9. 2019, ze Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění spojená s investičními fondy OSOINV 15, z přehledu poplatků a parametrů produktu Flexi životní pojištění, dále z výpočtu kapitálové hodnoty smlouvy ke dni 2. 3. 2020, z vyúčtování pojistné smlouvy [číslo] z upomínky s upozorněním na možnost zániku pojištění ze dne 14. 1. 2020 včetně kopie doručenky, z oznámení o zániku pojištění ze dne 12. 3. 2020, jakož i z předžalobní upomínky ze dne 8. 7. 2020 včetně poštovního podacího archu. Ze shora uvedených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož účastníci uzavřeli na základě nabídky ze dne 30. 8. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] na základě které sjednali počínaje dnem 1. 9. 2019 životní pojištění na dobu určitou do 75 let věku žalované s tím, že se žalovaná zavázala hradit měsíční pojistné ve výši 873 Kč Součástí smlouvy bylo i dětské pojištění čtyř dětí. Protože žalovaná nehradila sjednané pojistné včas, byla upomínkou ze dne 14. 1. 2020 vyzvána k úhradě dlužných částek po 873 Kč, kde jí žalobkyně stanovila lhůtu k úhradě nejpozději do 2. 3. 2020 a současně žalovanou upozornila na to, že marným uplynutím této lhůty pojištění zanikne. V oznámení ze dne 12. 3. 2020 pak žalobkyně žalované sdělila, že dne 2. 3. 2020 bylo pojištění ukončeno z důvodu nezaplacení pojistného. Žalobkyně následně dne 8.7.2020 zaslala žalované předžalobní upomínku, prostřednictvím které ji opětovně vyzvala k úhradě dlužné částky 4 583 Kč. Jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě zaslané upomínky, je se splněním tohoto svého závazku v prodlení. Podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Ustanovení § 1970 občanského zákoníku pak stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z listin obsažených ve spise má soud za zjištěné, že účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu, jíž si spolu sjednali ve prospěch žalované životní pojištění, a že tedy žalobkyni vznikl nárok na úhradu pojistného za dobu trvání této smlouvy. Dále bylo prokázáno, že žalované vznikl dluh na tomto pojistném za dobu ode dne 1. 10. 2019 do zániku pojištění dne 2. 3. 2020 v částce 4 583 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná částka nebyla žalobkyni do dnešního dne uhrazena, soud žalobě vyhověl, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši za požadované období ode dne 6. 4. 2020 do data podání žaloby dne 23. 9. 2020 v kapitalizované výši 215 Kč. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší nežli zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a kvalifikovaná výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 189 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 1 489 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. soud stanovil ve II. výroku tohoto rozsudku lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.