10 C 41/2021-34 — Okresní soud v Berouně

Manželka podala u soudu dne 24.7.2019 návrh na rozvod svého manželství, které uzavřeli s manželem dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo]. U obou z nich se jednalo o manželství první, a narodily se z něj tři děti, a to dne [datum] dcera [jméno], dne [datum] syn [jméno] a dne [datum] dcera [jméno]. Manželka uvedla, že manželství bylo uzavřeno po tříletém vztahu. Již od počátku manželství měli manželé neshody, mezi manžely začaly narůstat problémy až došlo k úplnému odcizení manželů. Protože každý z manželů má jiné představy o rodině, považovala manželka manželství pouze za formální svazek dvou lidí s tím, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Návrh na rozvod manželství a předvolání na obě jednání ve věci bylo manželovi doručeno do vlastních rukou náhradním způsobem. Manžel sek prvnímu ani druhému ústnímu jednání, k němuž byl podle ust. § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslán, nedostavil, a netvrdila žádné rozhodné skutečnosti, ani nenavrhl provedení žádných důkazů. Manželka se z druhého ústního jednání omluvila, proto bylo jednáno podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků. Z oddacího listu ze dne [datum] soud zjistil, že manželé uzavřeli manželství dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo]. Z výpisu z centrální evidence obyvatel obou manželů má soud za prokázané, že se manželům narodily tři dosud nezletilé děti, a to dcera [jméno] dne [datum], syn [jméno] dne [datum] a dcera [jméno] dne [datum]. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 12. 9. 2017, č.j. 0 P 265/2015-31, který nabyl právní moci dne 19.10.2017, soud zjistil, že byla schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů nezletilé [jméno], na základě které byla nezletilá svěřena pro dobu po rozvodu rodičů do péče matky a otec se zavázal přispívat na její výživu částkou 2 500 Kč měsíčně vždy do každého 15. dne v měsíci předem. Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 6. 2020, č.j. 0 P 21/2020-110, který nabyl právní moci dne 1.8.2020, pak soud zjistil, že jím byly upraveny poměry nezletilého [jméno] a nezletilé [jméno]. Na základě tohoto rozsudku byly obě děti svěřeny pro dobu po rozvodu rodičů do péče matky a otci bylo uloženo přispívat na výživu nezletilého [jméno] částkou 1 000 Kč měsíčně a nezletilé [jméno] rovněž částkou 1 000 Kč, a to vždy do každého 15. dne v měsíci předem. Z výpovědi manželky soud zjistil, že oba manželé jsou občany České republiky a poslední společné bydliště měli s manželem v okresu [obec], nicméně manžel se v době podání návrhu, i v současné době, zdržoval v obvodu zdejšího soudu. U obou manželů manžela se jednalo o první manželství. Manželům se narodily tři děti, a to dne [datum] dcera [jméno], dne [datum] syn [jméno] a dne [datum] dcera [jméno]. Manželka v současné době čeká miminko se svým přítelem. Ohledně příčin rozvratu manželství manželka uvedla, že ji manžel de facto již od počátku manželství podváděl, kdy hned první měsíc po svatbě odešel za jinou. Poté se sice vrátil, ale navazoval vztahy s dalšími ženami. Manžel měl sedm milenek a nikdy pořádně nepracoval, vše hradila manželka ze svého. Manžel manželce lhal a došlo i k fyzickému násilí z jeho strany. Poté, co se manželům narodily děti, měl manžel úředně zakázáno se k manželce přiblížit, právě s ohledem na fyzické násilí z jeho strany. Manželka dále uvedla, že manželé nemají žádné společné zájmy ani společné plány do budoucna. Manžel se nezajímá o děti, ani se o ně nestará. Nejmladší dceru viděl naposledy před rokem na čtrnáct dní. Manželka nemá v manželovi oporu a došlo u ní k citovému odcizení. Manželé spolu nežijí od dubna 2019, kdy manželka vztah ukončila poté, co v šestinedělí v práci zkolabovala. Od té doby manželé společně nehospodaří a nevedou rodinnou domácnost. Manželé se intimně nestýkají po dobu delší šesti měsíců. Manželka dále uvedla, že nemá zájem na obnově manželského soužití. Soud na základě provedených důkazů a jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu vzal za prokázané, že manželství bylo účastníky řízení uzavřeno dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo]. U obou manželů se jednalo o první manželství; oba manželé jsou občany ČR. Z manželství se narodily tři dosud nezletilé děti, jejichž poměry pro dobu po rozvodu manželství účastníků byly upraveny soudem. Manželé spolu fakticky nežijí, jejich manželství nyní neplní žádné funkce. Manželka se rozvádět chce a vylučuje možnost obnovení manželského soužití. Manžel se ve věci nevyjádřil, nicméně se nedostavil k žádnému ze dvou soudních jednání ve věci. Manželé spolu více jak šest měsíců nežijí a společně nehospodaří a nevedou ani rodinnou domácnost. rok intimně nežijí. Právní hodnocení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to z ustanovení § 755 odst. 1, podle kterého manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak, a podle § 758 spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V tomto případě soud dospěl k závěru, že manželství je rozvráceno, a nelze očekávat jeho obnovu; nebyly zjištěny žádné okolnosti, svědčící pro zachování manželství. Manželé spolu nežijí ve smyslu naplňování manželského soužití; manželství je nefunkční, manželé nemají žádné společné zájmy ani plány do budoucna a minimálně ze strany manželky došlo k citovému odcizení, způsobenému chováním manžela vůči ní a dětem. Z těchto důvodů soud shledal manželství účastníků trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno; s ohledem na postoj obou manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. Poměry nezletilých dětí byly upraveny pravomocným soudním rozhodnutím, podmínka daná ustanovením § 755 odst. 3 o.z. je tak splněna. Za příčinu manželského rozvratu lze označit minimálně citové odcizení ze strany manželky, nevěry manžela, jeho chování vůči manželce a nezájem o děti a rovněž to, že manželé nemají žádné společné zájmy ani plány do budoucna. Soud proto v daném případě dospěl k závěru, že je na místě žalobě vyhovět, a proto rozhodl o rozvodu manželství účastníků. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se jedná o řízení ve statusových věcech manželských, v nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku.