11 C 316/2019-99 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 11. 2019 se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k bytové jednotce [číslo] nacházející se v budově [adresa] (zapsáno na [list vlastnictví]) stojící na pozemku parcela [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na pozemku parcela [číslo] společných částech domu [adresa] (zapsáno na [list vlastnictví]), vše vedené u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Beroun, pro obec a k. ú. [obec] a shora označené nemovitosti přikázal do vlastnictví žalobkyně, a současně zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parcela [číslo] jehož součástí je budova bez čp./če - garáž, zapsané na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Beroun, pro obec a k. ú. [obec] a označenou nemovitost přikázal do vlastnictví žalovaného. 2. V průběhu řízení, a to dříve, než soud ve věci zahájil jednání přednesem žaloby, vzala žalobkyně svým podáním doručeným soudu dne 16. 6. 2021 žalobu v plném rozsahu zpět z důvodu uzavření mimosoudní dohody účastníků dne 29. 3. 2021 o způsobu užívání nemovitosti (bytové jednotky) nacházející se v podílovém spoluvlastnictví. 3. Žalovaný se zpětvzetím žaloby souhlasil. Poukázal na to, že součástí dohody účastníků je i ujednání o nákladech řízení. 4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. pak soud v případě zpětvzetí návrhu řízení zcela nebo zčásti zastaví. 5. S ohledem na zpětvzetí žaloby, k němuž došlo ještě předtím, než začalo jednání, rozhodl soud výrokem I. tohoto usnesení o zastavení řízení, neboť i případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím žaloby by nebyl účinný (§ 96 odst. 2, odst. 3, odst. 4 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.). 6. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky pak soud rozhodl výrokem II. ve smyslu ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť řízení bylo zastaveno a soud zde neshledal důvody pro postup dle odstavce 2 citovaného ustanovení. Vycházel přitom ze skutečnosti, že důvodem zastavení řízení je mimosoudní dohoda účastníků o předmětu sporu, jejíž obsahem je též ujednání o nákladech řízení. 7. Výrokem III. rozhodl soud o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobkyni. Vycházel přitom z ustanovení § 10 odst. 3 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Jelikož k zastavení řízení pro zpětvzetí došlo ještě dříve, než ve věci bylo zahájeno první jednání (přednesem žaloby), postupoval soud v souladu s citovaným ustanovením shora a výrokem III. rozhodl o vrácení soudního poplatku (zaplaceného v částce 12 000 Kč) v poměrné části, tedy ve výši 9 600 Kč. Soud tímto vyzývá žalobkyni ke sdělení bankovního spojení pro účely vrácení soudního poplatku. 8. Výrok IV. o nákladech řízení státu se opírá o ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. 9. Ve smyslu § 151 odst. 1 a 5 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí; u náhrady nákladů řízení podle § 147 a § 148 odst. 2 o. s. ř. tak může učinit již v průběhu řízení, a to zpravidla tehdy, jakmile tyto náklady vzniknou. I když bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto samostatným usnesením, běží lhůta k plnění vždy až od právní moci rozhodnutí, jímž byla náhrada nákladů řízení přiznána. 10. V projednávané věci bylo usnesením ze dne 17. 8. 2020, č. j. 11 C 316/2019-67, přiznáno ustanovenému soudnímu znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] znalečné za vypracovaný znalecký posudek v celkové výši 11 642 Kč, které následně soud znalci uhradil dne 17. 9. 2020. 11. Při posuzování, který z účastníků je povinen podle § 148 odst. 1 o. s. ř. nahradit státu jeho náklady řízení, je rozhodující výsledek řízení. Skončí-li řízení nikoliv meritorním rozhodnutím, nýbrž usnesením o zastavení, zkoumá soud, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Je-li důvodem zastavení řízení zpětvzetí návrhu, je zásadní důvod zpětvzetí, tj. je třeba zkoumat, zda nedošlo pro chování žalovaného ke zpětvzetí důvodně podaného návrhu. 12. V projednávané věci bylo procesním důvodem zastavení řízení zpětvzetí žaloby žalobkyní. Soud na základě obsahu soudního spisu uzavřel, že nelze dovodit, že by byl pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně. Tento závěr vyplývá ze skutečnosti, že účastníkům se v průběhu řízení podařilo dosáhnout dohody, na jejímž základě se shodli na způsobu užívání nemovitosti nacházející se nadále v podílovém spoluvlastnictví. Tento způsob odstranění předmětu sporu přitom navrhoval žalovaný již před podáním žaloby. Nelze tedy uzavřít jinak, než že procesní příčina zastavení řízení leží na straně žalobkyně, která je z tohoto důvodu povinna nahradit státu jemu vzniklé náklady řízení za vyplacené znalečné ve výši 11 642 Kč. 13. K náhradě nákladů řízení byla stanovena lhůta k plnění v obecné délce (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).