118 C 24/2020-30 — Okresní soud v Berouně

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 41 178 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný odebral od žalobkyně v jejím velkoobchodě zboží, avšak neuhradil jeho kupní cenu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žádný z účastníků se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný odebral od žalobkyně dne [datum] zboží (podlahy, lepidlo a lišty) v celkové hodnotě 36 163 Kč. Při odběru mu byla dne [datum] vystavena výdejka [číslo] – [číslo] a vystavena faktura [číslo] spatná dne [datum]. Následně žalovaný ještě odebral od žalobkyně dne [datum] podlahu, v celkové hodnotě 5 015 Kč. Při odběru mu byla dne [datum] vystavena výdejka [číslo] – [číslo] a vystavena faktura [číslo] spatná dne [datum]. Žalovaný však odebrané zboží neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum]. Podle § 2079 se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne [datum] (tedy v době prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Na základě shora uvedeného má soud za prokázané, že žalobkyně dodala žalovanému zboží, které si tento převzal, avšak neuhradil jeho kupní cenu, čímž porušil svoji smluvní povinnost. Soud proto uložil žalovanému povinnost k jejích úhradě, včetně úroku z prodlení běžícího ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě kupní ceny (splatnosti faktury). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 512,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 059 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 178 Kč sestávající z částky 2 780 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci a sepis žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 160 Kč ve výši 1 293,60 Kč.