12 C 17/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 6 200,53 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 2.2.2009 Smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dále dne 2.2.2009 právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným Smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního zůstatku běžného účtu. Limit kontokorentního úvěru byl sjednán do limitu ve výši 5 000 Kč. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl žalovanému nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat. Ani přes upomínky právní předchůdkyně žalobkyně však debetní zůstatek ze strany žalovaného vyrovnán nebyl, přičemž v důsledku právní předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, který činil ke dni 1.4.2019 částku ve výši 6 242,01 Kč a úrok z prodlení ve výši 15,24 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.5.2020, s účinností ke dni 1.6.2020. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným částku ve výši 7 409,13 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru ve výši 6 200,53 Kč, úroku z úvěru do 1.6.2020 ve výši 826,20 Kč a úroku z prodlení do 1.6.2020 ve výši 382,40 Kč. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od 1.4.2019, do dne postoupení pohledávky, tj. do 1.6.2020 nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky, a to výzvou odeslanou dne 7.9.2020. Žalovaný však na dluh v celkové výši 6 200,53 Kč ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 2.2.2009 Smlouvu o účtu, na základě které mu byl zřízen účet č. [bankovní účet] (viz Smlouva o sporožirovém účtu Osobní účet [obec] spořitelny a o poskytování souvisejících produktů a služeb ze dne 2.2.2009, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], Sazebník [právnická osoba]). Zároveň právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela Smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr ve výši až 5 000 Kč, tedy možnost povoleného přečerpání zůstatku na jeho bankovním účtu č. [bankovní účet], který se žalovaný zavázal splatit do 1 roku ode dne jeho čerpání (viz Smlouva o kontokorentním úvěru). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost tento debetní zůstatek vyrovnat (viz Výpisy z účtu). Jelikož žalovaný neuhrazenou debetní částku neuhradil, byla pohledávka ve výši 6 242,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15,24 Kč převedena na evidenční účet pohledávek č. [bankovní účet] a žalovaný byl vyzván k vyrovnání dluhu (viz Podklady pre súdne konanie ze 1.6.2020, Poslední výzva před podáním žaloby ze dne 1.4.2019 včetně kopie poštovní dodejky). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.5.2020, s účinností od 1.6.2020, na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne 22.6.2020 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 27.5.2020, seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny, Dohoda o úplatě, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22.6.2020 včetně kopie podacího lístku ze dne 23.6.2020). Ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni 1.6.2020 činila pohledávka za žalovaným celkem částku ve výši 7 409,13 Kč sestávající se ze zůstatku úvěru ve výši 6 200,53 Kč, úroku z úvěru do 1.6.2020 ve výši 826,20 Kč a úroku z prodlení do 1.6.2020 ve výši 382,40 Kč. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od 1.4.2019, do dne postoupení pohledávky, tj. do 1.6.2020 nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho (viz Podklady pre súdne konanie ze dne 1.6.2020). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jejího soudního vymáhání (viz Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 7.9.2020 včetně kopie podacího lístku ze dne 7.9.2020). 6. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o účtu. Podle ustanovení § 708 a následující zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, (dále jen„ obchodního zákoníku“) se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru. 7. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 504 obchodního zákoníku, je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 8. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 9. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že účastníci v souladu s ustanovením § 708 obchodního zákoníku platně uzavřeli dne 2.2.2009 Smlouvu o účtu, na základě které byl žalovanému zřízen účet. Žalovaný porušil své povinnosti, když se dostal do tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který nevyrovnal a žalobkyně má tak právo na zaplacení dlužné částky ve výši 6 200,53 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.5.2020 pak byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný pak zůstal v řízení nečinným, k žalobě se nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnil. Žalobkyně má kromě uhrazení částky ve výši 6 200,53 Kč podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. [příjmení] 1 489 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 14