12 C 259/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 12 843 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“). Splatnost tohoto příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Žalobkyně zjistila, že 3 osobní automobily, které žalovaný provozoval, byly evidovány v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však k těmto vozidlům sjednána pojištění odpovědnosti a tímto jednáním tak porušil zákonnou povinnost pojistit vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvky za každé osobní vozidlo provozované žalovaným. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku. Jelikož žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho žalobkyni neuhradil, žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje po žalovaném uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 12 843 Kč, která se skládá ze základu příspěvku a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Žalobkyně je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“). Dle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) Zákona musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle Zákona byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle výše citovaného ustanovení § 1 odst. 2 Zákona. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka] [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však ode dne 1. 1. 2020 do 18. 2. 2020 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak nebylo pojištěno 49 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyni tak dle Zákona vznikl nárok na příspěvek s tím, že výše příspěvku byla vypočítána dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Konkrétně pak výši příspěvku tvoří částka, která je tvořena příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ Vyhláška“), kterou se provádí Zákon, tedy částka ve výši 65 Kč vynásobená počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 49 dní. Výše příspěvku tak dle výše uvedeného výpočtu činí částku ve výši 3 185 Kč. Žalobkyně pak, v souladu s ustanovením § 4 odst. 6 Zákona, zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do 30 dnů od doručení dopisu (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 29. 10. 2020). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval, byl žalobkyní opětovně vyzván upomínkou ze dne 18. 2. 2021 k úhradě částky ve výši 3 510 Kč nejpozději do 5. 3. 2021 (viz Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 18. 2. 2021). Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byl žalovaný před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 16. 6. 2021 (viz Předžalobní upomínka ze dne 16. 6. 2021 včetně kopie poštovního podacího archu ze dne 16. 6. 2021). Žalovaná částka ve výši 3 485 Kč je pak tvořena základem příspěvku ve výši 3 185 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle ustanovení § 4 odst. 4 Zákona a ustanovení § 2a Vyhlášky částku ve výši 300 Kč. 6. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo nebylo pojištěno celkem 19 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyni tak dle Zákona vznikl nárok na příspěvek s tím, že výše příspěvku byla vypočítána dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Konkrétně pak výši příspěvku tvoří částka, která je tvořena příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ Vyhláška“), kterou se provádí Zákon, tedy částka ve výši 47 Kč vynásobená počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 19 dní. Výše příspěvku tak dle výše uvedeného výpočtu činí částku ve výši 893 Kč. Žalobkyně pak, v souladu s ustanovením § 4 odst. 6 Zákona, zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do 30 dnů od doručení dopisu (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 23. 9. 2020). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval, byl žalobkyní opětovně vyzván upomínkou ze dne 13. 1. 2021 k úhradě částky ve výši 1 192,80 Kč nejpozději do 28. 1. 2021 (viz Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 13. 1. 2021). Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byl žalovaný před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 2. 6. 2021 (viz Předžalobní upomínka ze dne 2. 6. 2021 včetně kopie poštovního podacího archu ze dne 2. 6. 2021). Žalovaná částka ve výši 1 193 Kč je pak tvořena základem příspěvku ve výši 893 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle ustanovení § 4 odst. 4 Zákona a ustanovení § 2a Vyhlášky částku ve výši 300 Kč. 7. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však ode dne 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak nebylo pojištěno 121 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyni tak dle Zákona vznikl nárok na příspěvek s tím, že výše příspěvku byla vypočítána dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Konkrétně pak výši příspěvku tvoří částka, která je tvořena příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ Vyhláška“), kterou se provádí Zákon, tedy částka ve výši 65 Kč vynásobená počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 121 dní. Výše příspěvku tak dle výše uvedeného výpočtu činí částku ve výši 7 865 Kč. Žalobkyně pak, v souladu s ustanovením § 4 odst. 6 Zákona, zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do 30 dnů od doručení dopisu (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 3. 9. 2020). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval, byl žalobkyní opětovně vyzván upomínkou ze dne 31. 12. 2020 k úhradě částky ve výši 8 244,80 Kč nejpozději do 15. 1. 2021 (viz Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do gara