12 C 303/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Berouně dne 1. 11. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky 4 253 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené kupní ceny za dodané zboží. Tvrdila, že si žalovaný na základě objednávky [číslo] ze dne 28. 5. 2020 u žalobkyně objednal dodávku frekvenčního měniče 0,25 kW v počtu 1 ks v hodnotě 3 388 Kč včetně DPH a potenciometru v hodnotě 719,95 Kč včetně DPH v počtu 1 ks. Expediční náklady činily 145,20 Kč včetně DPH. Celkově tak bylo na základě faktury č. [číslo] vyfakturována částka ve výši 4 253 Kč s datem splatnosti 11. 6. 2020. Na tuto fakturu však nebylo žalovaným ničeho uhrazeno, žalobkyně tedy zaslala žalovanému dne 30. 9. 2021 předžalobní výzvu, kterou ho vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaný však do dnešního dne na dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a žalobce vyjádřil svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v žalobě, pročež soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci provedl dokazování, a to daňovým dokladem – fakturou č. [číslo] ze dne 28. 5. 2020, objednávkou [číslo] ze dne 28. 5. 2020, jakož i předžalobní výzvou ze dne 27. 9. 2021 včetně kopie poštovní dodejky ze dne 29. 9. 2021. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil skutkový stav věci, dle něhož žalovaný dne 28. 5. 2020 učinil u žalobkyně objednávku na 1 ks frekvenčního měniče 0,25 kW a na 1 ks potenciometru. Žalobkyně dne 28. 5. 2020 na základě výše specifikované objednávky žalovanému vystavila fakturu č. [číslo] znějící na částku 4 253 Kč, splatnou dne 11. 6. 2020. Žalovaný však částku za objednané zboží neuhradil, přičemž žalobkyně žalovanému zaslala dne 29. 9. 2021 předžalobní výzvu k plnění. Žalovaný však ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil a se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobkyni je tedy v prodlení. 6. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ NOZ“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle ustanovení § 1968, § 1969 a § 1970 NOZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Z listin založených ve spise má soud za prokázané, že účastníci spolu platně uzavřeli kupní smlouvu, dle níž žalobkyně dodala žalovanému na základě jeho objednávky konkrétní zboží a za níž mu vystavenou fakturou řádně vyúčtovala kupní cenu se stanovením doby její splatnosti. Přestože žalobkyně své závazky ze smlouvy splnila (což ani nebylo v řízení rozporováno), žalovaný jí ani přes písemnou upomínku neposkytl sjednané peněžité protiplnění, a je tedy s úhradou sjednané ceny za dodávky zboží v prodlení. Žalovaný se pak k žalobě nevyjádřil a na svou obranu proti žalobou uplatněnému nároku neuvedl žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit jiná zjištění a jimiž by nárok žalobce jakkoliv zpochybnil. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 4 253 Kč včetně příslušenství představující úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 4 253 Kč ode dne následujícího pod dni splatnosti pohledávky, tj. od 12. 6. 2020. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni jako úspěšnému účastníkovi řízení soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 4 900 Kč Náklady žalobkyně jsou představovány soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou advokáta dle § 7 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3 000 Kč (za tři úkonu právní služby po 1 000 Kč - příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) a paušální náhradou hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (za tři úkony právní služby po 300 Kč). Třídenní lhůta k plnění byla rovněž stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.