19 C 2/2021-16 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 9. 2020 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených nákladů za ošetření a pobyt na protialkoholní záchytné stanici [obec], jímž je provozovatelem. Uvedla, že žalovanému byl za ošetření a hospitalizaci vystaven dne 25. 8. 2019 daňový doklad na částku 1 950 Kč se splatností dne 24. 9. 2019. Žalovaný dne 25. 8. 2019 výše uvedený dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše. Jelikož však na tuto částku doposud neuhradil ničeho ani na základě výzvy ze dne 28. 5. 2020, je se splněním této své povinnosti v prodlení, a žalobkyně se tak svého nároku domáhá soudní cestou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to z faktury [číslo] ze dne 25. 8. 2019, splatné dne 24. 9. 2019, z Uznání dluhu ze dne 25. 8. 2019, z výzvy – předžalobní upomínky ze dne 28. 5. 2020 včetně podacího lístku. 5. Na podkladě uvedeného spisového materiálu pak soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož žalobkyně jakožto zdravotnické zařízení poskytla ošetření a pobyt žalovanému v důsledku intoxikace alkoholem. Za pobyt na protialkoholní záchytné stanici pak žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou ze dne 25. 8. 2019 náklady v celkové částce 1 950 Kč s datem splatnosti 24. 9. 2019. Žalovaný dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne 25. 8. 2019. Ve lhůtě splatnosti žalovaný dluh neuhradil, následně byl žalobkyní upomenut k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 28. 5. 2020, na tuto výzvu však nereagoval a dlužnou částku ani částečně neuhradil. 6. Podle ustanovení § 17 odst. 1, 2, 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, protialkoholní a protitoxikomanická záchytná stanice (dále jen„ záchytná stanice“) je zdravotnické zařízení, které zřizuje územně samosprávný celek, který může v samostatné působnosti zajišťovat v tomto zařízení poskytování zdravotních služeb též smluvně, a to tak, aby na celém jeho území byla zajištěna záchytná služba. Pokud poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý zjistí, že ošetřovaná osoba není ohrožena na životě selháním základních životních funkcí, ale pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování, a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nebo je ve stavu vzbuzujícím veřejné pohoršení, je tato osoba povinna se podrobit ošetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. Dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. 7. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 9. Na podkladě shora uvedených skutečností soud v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobce za oprávněný. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému na nezbytně nutnou dobu v důsledku intoxikace alkoholem ošetření a pobyt ve zdravotnickém zařízení. Náklady za poskytnutou péči pak žalovanému vyúčtovala fakturou ze dne 25. 8. 2019, přičemž ten svůj dluh vůči žalobkyni písemně co do důvodu a výše uznal a zavázal se k jeho úhradě. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalobkyni ani přes výzvu do dnešního dne uhrazena a žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně zpochybnil, a v řízení zůstal zcela nečinný, soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému zaplatit dlužnou částku v požadované výši 1 950 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne 25. 9. 2019 (tj. ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky stanoveném ve faktuře) až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 10. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal v plné výši právo na jejich náhradu, a to v celkové částce 1 489 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, za 3 úkony právní služby po 200 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, za 3 úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka), a dále z náhrady za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř., představované částkou 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.