4 C 201/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 540 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne 13. 10. 2020 zajistila žalovanému zdravotní transport na protialkoholní záchytnou stanici v souladu se § 89e zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni za provedený transport částku 450 Kč, který byl žalobkyní vyúčtován fakturou [číslo] se splatností dne 25. 11. 2020 a dále pak částku 90 Kč jakožto regulační poplatek za návštěvu pohotovosti, které byla žalovanému vyfakturována fakturou [číslo] se splatností dne 20. 10. 2020. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, ač byl předžalobně upozorněn. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o.s.ř. oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žádný z účastníků na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud z příkazu ke zdravotnímu transportu na den 13. 10. 2020, z daňového dokladu [číslo] ze dne 11. 11. 2020, z faktury [číslo] ze dne 12. 10. 2020 a z upomínky ze dne 25. 3. 2021 má za prokázané, že dne 13. 10. 2020 byl proveden zdravotní transport žalovaného z [anonymizováno] nemocnice [obec] na protialkoholní záchytnou stanici v [obec]. Žalobkyni pak v souvislosti s uvedeným vznikly náklady v celkové výši 540 Kč. Dále byl žalovaný povinen uhradit poplatek ve výši 90 Kč za jakožto regulační poplatek za návštěvu pohotovosti. Žalovaný byl ohledně úhrady výše uvedených částek předžalobně upomenut. 5. Podle ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. 6. Podle ustanovení § 16a odst. 2 písm. e) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen v souvislosti s poskytováním hrazených služeb hradit poskytovateli, který hrazené služby poskytl, regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby. 7. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného ode dne 1. 1. 2014, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy v době prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 8. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyni jakožto zdravotnickému zařízení, vznikl vůči žalovanému v souladu se shora citovaným ustanovením § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách nárok na zaplacení nákladů za zdravotní transport ve výši 450 Kč a v souladu s ustanovením § 16a odst. 2 písm. e) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, nárok na uhrazení regulačního poplatku ve výši 90 Kč. Žalovaný však dlužnou částku žalobkyni ve lhůtě její splatnosti neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybňoval. Soud proto žalobě svým výrokem pod bodem I. v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 540 Kč včetně požadovaného příslušenství, tedy zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 450 Kč od 26. 11. 2020 do zaplacení a dále pak úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 90 Kč od 21. 10. 2020 do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 9. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a dále paušální náhradu v paušální výši určené podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“). Soud přiznal žalobkyni náhradu za 2 úkony podle § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky, tj. za výzvu žalovaného k plnění a za písemné podání ve věci samé (žaloba) vždy ve výši 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 1 200 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).