4 C 251/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 1 524 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaná dne 25. 2. 2021 cestovala dopravním prostředkem autobusem linkou [číslo] veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní, čímž uzavřela smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobkyně byla provedena přepravní kontrola žalované, při které se neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné. Žalované vznikla povinnost uhradit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalované bylo právo na zaplacení uplatněno. Žalovaná však na pohledávku ničeho neuhradila. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně požaduje z dlužné jistiny úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. ode dne 26. 2. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě nevyjádřila, čímž dala najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v samotném návrhu. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Žalovaná dne 25. 2. 2021 cestovala dopravním prostředkem autobusem linkou [číslo] veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní. Žalobkyně v 15:29 hodin provedla přepravní kontrolu prostřednictvím kontrolora, při které se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán Zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] (viz Zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] [variabilní symbol] ze dne 25. 2. 2021, tarif PID). Žalované tak vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, přičemž žalovaná měla možnost zaplatit přirážku na místě nebo v doplatkové pokladně žalobkyně nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky ve snížené výši 800 Kč (viz informace pro cestující, čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek). Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu dopisem ze dne 14. 4. 2021 (viz Výzva k zaplacení před podáním žaloby ze dne 14. 4. 2021, potvrzení o odeslání písemnosti). Vzhledem k tomu, že žalovaná pohledávku ani přes výzvu neuhradila, požaduje žalobkyně z dlužné jistiny zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně, a to ode dne následujícího po splatnosti přirážky a jízdného, tj. ode dne 26. 2. 2021 až do zaplacení. 6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 7. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., zákon o silniční dopravě, je cestující povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., vyhláška o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Výše přirážky ve smyslu § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě je upravena v Informacích pro cestující a čl. 8 odst. 4 smluvních přepravních podmínek žalobkyně a činí 1 500 Kč. 8. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o přepravě podle § 2550 o. z. Žalobkyně provedla přepravní kontrolu prostřednictvím kontrolora, při které se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku dosud nezaplatila, dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle § 1970 o. z. vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal ode dne následujícího po splatnosti přirážky a jízdného, tj. 26. 2. 2021 až do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 489 Kč Částku 1 489 Kč představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna za zastupování advokátem ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), a § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 a. t.; dále z odměny a náhrad zástupce žalobkyně 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).