4 C 266/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7. 5. 2021 domáhala zaplacení částky 10 362 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná částka představuje nezaplacené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o povinném ručení“), když žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka], [VIN kód], nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně, neměl v období od 6. 9. 2019 do 31. 12. 2019 (117 dní) uzavřeno pojištění odpovědnosti. Za dané období pak v souladu s přílohou zákona o povinném ručení činní základ příspěvku celkem 10 062 Kč, když denní sazba příspěvku činní částku 86 Kč. Dále žalobkyně požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč v souladu s § 4 odst. 4 zákona o povinném ručení a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný na shora uvedenou částku ničeho neuhradil, ač byl předžalobně upomenut. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě ve lhůtě nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud má z výpisu dat z registru vozidel ze dne 20. 9. 2021 ve spojení s kupní smlouvou ze dne 12. 10. 2018 za prokázané, že žalovaný byl vlastníkem vozidla tovární značky PEUGEOT, [registrační značka], [VIN kód], od 6. 9. 2019 do 31. 12. 2019. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 7. 2020 soud zjistil, že na předmětné vozidlo nebylo od 6. 9. 2019 do 31. 12. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tj. celkem po dobu 117 dní. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 14. 10. 2020 k úhradě příspěvku a opětovně upomenula žalovaného dopisem ze dne 26. 11. 2020. Žalobkyně upomenula žalovaného i předžalobně, a to dopisem ze dne 12. 1. 2021. 5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o povinném ručení“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a do doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle § 4 odst. 1 zákona o povinném ručení vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle § 4 odst. 3 zákona o povinném ručení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2., a výše denní sazby podle druhu vozidla. 8. Podle § 4 odst. 4 zákona o povinném ručení osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 9. Podle § 4 odst. 7 zákona o povinném ručení výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 10. Podle § 2 odst. 1 písmena o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o povinném ručení se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. 11. Podle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o povinném ručení činní 300 Kč. 12. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem vozidla tovární značky PEUGEOT, [registrační značka], [VIN kód], nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně. Na výše uvedené vozidlo nebylo od 6. 9. 2019 do 31. 12. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tj. po dobu celkem 117 dní, ač tuto povinnost stanoví § 1 odst. 2 písm. a) zákona o povinném ručení. Žalobkyně prokázala, že obeslala žalovaného ve smyslu § 4 odst. 7 zákona o povinném ručení výzvou k úhradě, včetně poučení, že splatnost příspěvku nastává po uplynutí třiceti dnů ode dne doručení této výzvy. Vzhledem k tomu, že denní sazba příspěvku činní 86 Kč dle § 2 odst. 1 písmena o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., za dobu 117 dní pak představuje základ příspěvku částku 10 062 Kč. Pokud jde o náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, na tyto žalobkyni vznikl v souladu s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. nárok. Žalobě proto soud vyhověl v celém jejím rozsahu včetně přiznání příslušenství, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v zákonné výši, tj. dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ve výši 8,25 % ročně z částky 10 362 Kč ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty, tj. od 23. 9. 2020 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro stanovení lhůty odlišné či úhradu dluhu ve splátkách neshledal důvody. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokátky podle § 11 odst. 1, písm. a) a d) ve spojení s § 14b, odst. 1, bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepis žaloby), 3 paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a 21% DPH ve výši 252 Kč, celkem tak 2 252 Kč. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu s ohledem na to, že žaloba byla podána na ustáleném vzoru, který je žalobkyní uplatňován opakovaně, jedná se o věc z neuhrazeného pojistného, tedy skutkově i právně obdobnou dalším žalobám podávaným žalobkyní u zdejšího soudu, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Třídenní lhůta k plnění byla rovněž stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. a k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky podle § 149 odst. 1 o.s.ř.