4 C 269/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 1 500 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný dne 15. 3. 2021 cestoval dopravním prostředkem tramvají linkou 20 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní, čímž uzavřel smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobkyně byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný byl kontrolorem na místě vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Žalovanému vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Žalovaný však na pohledávku ničeho neuhradil. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně požaduje z dlužné jistiny úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. ode dne 16. 3. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě nevyjádřil, čímž dal najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v samotném návrhu. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Žalovaný dne 15. 3. 2021 cestoval dopravním prostředkem tramvají linkou 20 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní. Žalobkyně v 8:19 hodin provedla přepravní kontrolu prostřednictvím kontrolora, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] (viz zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] ([variabilní symbol]) ze dne 15. 3. 2021, tarif PID). Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, přičemž žalovaný měl možnost zaplatit přirážku na místě nebo v doplatkové pokladně žalobkyně nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky ve snížené výši 800 Kč (viz informace pro cestující, čl. 8 odst. 4 smluvních přepravních podmínek). Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu dopisem ze dne 17. 5. 2021 (viz výzva k zaplacení před podáním žaloby ze dne 17. 5. 2021, potvrzení o odeslání písemnosti). Vzhledem k tomu, že žalovaný pohledávku ani přes výzvy neuhradil, požaduje žalobkyně z dlužné jistiny zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně, a to ode dne následujícího po splatnosti přirážky, tj. ode dne 16. 3. 2021 až do zaplacení. 6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 7. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Ustanovení § 37 odst. 1 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, v tehdy platném znění, stanoví podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, přepravní řády. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Výše přirážky ve smyslu § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. je upravena v Tarifu pražské integrované dopravy, a to čl. XIII. bod 7. a činí 1 500 Kč. 8. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o přepravě podle § 2550 o. z. Žalobkyně provedla přepravní kontrolu prostřednictvím kontrolora, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, čímž žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle § 1970 o. z., vedle práva na zaplacení dlužné částky, právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal ode dne následujícího po splatnosti přirážky, tj. ode dne 16. 3. 2021 až do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 489 Kč Částku 1 489 Kč představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna za zastupování advokátem ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), a § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 a. t.; dále z odměny a náhrad zástupce žalobkyně 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).