6 C 112/2020-12 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 919 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. Uvedla, že s žalovaným dne 28. 1. 2015 uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění od 29. 1. 2015, na základě které byl žalovaný povinen platit pojistné ve sjednané výši v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však předepsané splátky nehradil pravidelně a plné výši, přičemž poslední splátku ve výši 381 Kč uhradil dne 25. 7. 2019. Žalobkyně proto zaslala žalovanému upomínku, jejímž prostřednictvím jej jednak vyzvala k úhradě dlužné částky a jednak jej upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení pojistného. Vzhledem k tomu, že žalovaný pojistné neuhradil ani v dodatečně stanovené lhůtě, zaniklo pojištění ke dni 9. 9. 2019. Za období ode dne vzniku pojištění do dne jeho zrušení bylo žalovanému předepsáno k úhradě celkem 21.112 Kč, z čehož žalovaný dosud uhradil pouze 20.193 Kč. Protože žalovaný dlužnou částku ve výši 919 Kč nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy, uplatnila žalobkyně svou pohledávku (včetně úroku z prodlení) soudní cestou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 28. 1. 2015 spolu se [anonymizováno] dotazníkem z téhož dne, z pojistky [číslo] ze dne 27. 2. 2015, z pojistných podmínek pro rizikové životní pojištění, z upomínky ze dne 16. 7. 2019, z oznámení ze dne 11. 9. 2019 o zániku pojištění, jakož i z předžalobní výzvy ze dne 13. 7. 2020 spolu s potvrzením o podání. 5. Ze shora uvedených listin soud zjistil skutkový stav věci, dle něhož žalobkyně coby pojistitel a žalovaný coby pojistník a pojištěný uzavřeli dne 28. 1. 2015 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění MojeJistota pro případ smrti s doplňkovým pojištěním. Pojištění bylo sjednáno s počátkem od 29. 1. 2015 do dne 28. 1. 2053 s tím, že výše pojistného činila 381 Kč měsíčně. Upomínkou ze dne 16. 7. 2019 žalobkyně vyzvala žalovaného, aby do 9. 9. 2019 uhradil dlužné pojistné ve výši 762 Kč, a současně jej upozornila na možnost zániku pojištění pro neplacení pojistného. Protože žalovaný ani na základě této upomínky dlužné pojistné nezaplatil, došlo k zániku pojištění ke dni 9. 9. 2019, o čemž žalobkyně žalovaného informovala oznámením ze dne 11. 9. 2019, jehož prostřednictvím žalovaného též vyzvala k úhradě dluhu v celkové výši 919 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne 13. 7. 2020, je se splněním svého dluhu v prodlení. 6. Podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle ustanovení § 2804 občanského zákoníku pak stanoví, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. V souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku pak může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Na základě listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvou, na jejímž základě sjednali pojištění pro případ smrti s doplňkovým pojištěním, za což se žalovaný jakožto pojistník a pojištěný zavázal platit pojistné v pravidelných měsíčních splátkách po 381 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalovanému vznikl v důsledku zániku pojištění, k němuž došlo z důvodu neplacení pojistného dne 9. 9. 2019, za období ode dne vzniku pojištění (tj. 29. 1. 2015) do jeho zániku (9. 9. 2019) dluh v celkové výši 919 Kč. Žalovaný přitom vůči tomuto nároku ničeho nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoliv zpochybnil. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení z částky 919 Kč za požadované období ode dne 10. 9. 2019 (tj. ode dne následujícího po dni zániku pojištění) do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 10. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a kvalifikovaná výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 189 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 1.489 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. soud stanovil ve II. výroku tohoto rozsudku lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.