6 C 118/2020-21 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2.345 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného na základě smlouvy [číslo] uzavřené podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), s počátkem pojištění ode dne 27. 6. 2018. Účastnici tuto pojistnou smlouvu uzavřeli s tím, že pojistné bylo sjednáno ve výši 6.300 Kč ročně a splatné bylo pololetně. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 27. 12. 2018 po opakovaných urgencích ani na základě předžalobní výzvy k plnění, a je tedy s úhradou svého dluhu v prodlení. Žalobkyně proto požadovala za období ode dne 27. 12. 2018 do 10. 5. 2019 poměrnou část dlužného pojistného ve výši 2.345 Kč společně s úrokem z prodlení v zákonné výší jdoucím ode dne 11. 5. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to z pojistné smlouvy [číslo] z přehledu předpisů a plateb z této pojistné smlouvy, jakož i z předžalobních upomínek ze dnů 11. 10. 2019 a 21. 11. 2019 spolu s informacemi o sledování zásilek. 5. Ze shora uvedených listin soud zjistil skutkový stav věci, dle něhož žalobkyně coby pojistitel a žalovaný coby pojistník uzavřeli dne 27. 6. 2018 smlouvu [číslo] s počátkem pojištění od téhož dne, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou vozidlem značky Citroen Xsara Picasso, [registrační značka], a doplňková pojištění. Celková výše pojistného činila 6.300 Kč ročně s tím, že pojistné bylo splatné pololetně ve splátkách po 3.150 Kč. Žalovaný uhradil pouze první splátku pojistného splatnou dne 27. 6. 2018, zatímco druhou splátku splatnou dne 27. 12. 2018 již neuhradil ani na základě upomínek, pročež došlo k zániku pojištění ke dni 10. 5. 2019. Za období ode dne 27. 12. 2018 do 10. 5. 2019 činil celkový dluh na pojistném částku 2.345 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil ani na základě předžalobních upomínek ze dnů 11. 10. 2019 a 21. 11. 2019, které mu zástupce žalobkyně zaslal, a je tedy se splněním svého závazku v prodlení. 6. Podle ustanovení § 1 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. 7. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 8. Podle ustanovení § 13 odst. 2 věty první zákona o odpovědnosti, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 9. Podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 10. Ustanovení § 2804 občanského zákoníku pak stanoví, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 11. V souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku pak může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Na základě listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že účastnici uzavřeli pojistnou smlouvu, na jejímž základě sjednali pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s doplňkovým pojištěním, za což se žalovaný jakožto pojistník zavázal platit pojistné v půlročních splátkách. Dále bylo prokázáno, že žalovanému vznikl v důsledku zániku pojištění, k němuž došlo z důvodu neplacení pojistného dne 10. 5. 2020, za období ode dne 27. 12. 2018 do 10. 5. 2019 dluh odpovídající částce ve výši 2.345 Kč. Žalovaný přitom vůči tomuto nároku žalobkyně ničeho nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoliv zpochybnil. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení z částky 2.345 Kč za požadované období ode dne 11. 5. 2019 (tj. ode dne následujícího po dni zániku pojistné smlouvy) do zaplacení s tím, že výši úroku v souladu s žalobním návrhem stanovil s ohledem na to, kdy se žalovaný dostal do prodlení (tj. 27. 12. 2018). Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 13. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a kvalifikovaná výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 189 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 1.489 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. soud stanovil ve II. výroku tohoto rozsudku lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.