6 C 53/2021-16 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 7. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 540 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených televizních poplatků na základě zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače a dne 31. 1. 2018 splnila svou povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tímto pak žalované vznikla povinnost platit televizní poplatek ve výši stanovené shora uvedeným zákonným předpisem. Jelikož však této své povinnosti nedostála, neboť neuhradila televizní poplatky za období března 2020 a června až srpna 2020, vznikl jí tak z tohoto titulu vůči žalobkyni dluh v celkové výši 540 Kč, když výše poplatku za rok 2020 činila 135 Kč měsíčně. Poplatek je splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Protože nebyly televizní poplatky za rozhodné období uvedené shora žalovanou ani přes výzvu žalobkyně uhrazeny včas, je žalobkyně oprávněna požadovat též zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala, a soud věc proto rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud vycházel z následujícího spisového materiálu, a to z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpisu z evidence České pošty s.p. ze dne 21. 6. 2021, z upomínky ze dne 27. 11. 2020 a 29. 1. 2021, z kopie poštovní dodejky a z kopie vrácené poštovní zásilky, jakož i ze specifikace výpočtu příslušenství. 5. Na podkladě uvedeného spisového materiálu pak soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož se žalovaná v lednu roku 2018 přihlásila pod spojovacím číslem SIPO [číslo] do evidence poplatníků televizních poplatků, čímž jí vůči žalobkyni vznikla povinnost hradit tento poplatek vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se žalovaná stala poplatníkem. Žalovaná však tuto svou povinnost vůči žalobkyni řádně neplnila, neboť ani přes písemné upomínky, zasílané jí na adresu bydliště sdělenou [obec] poště, s.p., (na níž si rovněž jednu z upomínek dne 9. 12. 2020 převzala do vlastních rukou), neuhradila poplatky za čtyři měsíce, které jsou předmětem žaloby, tj. za březen 2020 a za červen až srpen 2020 včetně, splatné ode dne 15. 3. 2020 až 15. 8. 2020 ve výši 135 Kč měsíčně, čímž jí z tohoto titulu vznikl dluh v žalované částce 540 Kč, jehož zaplacení včetně zákonného úroku z prodlení se žalobkyně nyní soudní cestou domáhá. 6. Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. 7. Dle ustanovení § 3 odst. 2 tohoto zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 8. Ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 citovaného zákona poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku. 9. Podle ustanovení § 7 odst. 2 citovaného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 10. Dle ustanovení § 10 tohoto zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 11. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 12. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za zcela oprávněný. Z obsahu spisu má soud za zjištěné, že žalované jakožto fyzické osobě vznikla jejím přihlášením do evidence poplatníků televizních poplatků zákonná povinnost hradit televizní poplatek ve stanovené výši a datu splatnosti a dále že žalovaná tuto svou povinnost vůči žalobkyni řádně a včas neplnila, když jí za výše uvedené období vznikl z tohoto titulu dluh v žalované výši. S ohledem na předložené listiny má tedy soud nárok žalobkyně za zcela doložený, přičemž žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, na jejichž základě by soud měl důvod pochybovat o tvrzeních, o něž žalobkyně svůj nárok opírala. Vzhledem k tomu, že žalovaná částka nebyla žalobkyni do dnešního dne uhrazena, soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Žalobkyni tedy přiznal požadovanou jistinu ve výši 540 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení v zákonné výši a v částce 50,98 Kč (účtovaným od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou poplatku do vyhotovení žaloby dne 15. 7. 2021), neboť žalovaná nesplnila svou poplatkovou povinnost ve lhůtě její splatnosti, čímž se dostala do prodlení s plněním. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 13. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 1.126 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 200 Kč rovněž za dva úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; vše (vyjma soudního poplatku) zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 126 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.