6 C 54/2021-16 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 6. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1.930 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku nepojištěných a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tvrdila, že je jako právnická osoba příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle zjištění žalobkyně žalovaný jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], č. technického průkazu vozidla [anonymizováno], evidovaného v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl k tomuto vozidlu sjednáno v období ode dne 1. 6. 2018 do 14. 9. 2018, tedy po dobu 106 dní, zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení) ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 uvedeného zákona vznikl nárok na zaplacení příspěvku, vypočteného jako součin počtu dní, kdy porušení předmětné zákonné povinnosti žalovaného trvalo, a výše denní sazby podle druhu vozidla, spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. Dlužná částka tak sestává ze základu příspěvku v denní sazbě 35 Kč podle vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, násobeno počtem dní (celkem 106), za něž nebylo povinné ručení sjednání. Celková výše příspěvku tedy činila 3.710 Kč, k němuž žalobkyně dále nárokuje též náklady na jeho mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč (podle § 2a prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Přestože byl žalovaný k úhradě dlužného příspěvku písemně vyzván dne 16. 11. 2018, tuto částku ve stanovené lhůtě pro zaplacení neuhradil, pročež jeho splatnost tak nastala dne 6. 5. 2020. Jelikož žalovaný na základě pozdějších upomínek zaplatil pouze částku 2.080 Kč, domáhala se žalobkyně svého nároku v celkové výši 1.930 Kč, sestávajícího z neuhrazeného zůstatku příspěvku v částce 1.630 Kč a z nákladů v částce 300 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení soudní cestou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 11. 2018 č. případu [číslo] spolu s upomínkami o úhradu nedoplatku ze dne 17. 1. 2019 a 1. 3. 2019, jakož i z předžalobní upomínky spolu s poštovním podacím lístkem. 5. Ze shora uvedených listin pak soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož žalobkyně zjistila z údajů poskytnutých jí příslušným pojistitelem (po jejich porovnání s údaji evidovanými Ministerstvem dopravy), že žalovaný je od data 14. 2. 2018 evidován jako vlastník/provozovatel předmětného osobního automobilu s objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], TP: [anonymizováno], jež bylo pojištěno z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem pouze v období ode dne 14. 2. 2018 do 31. 5. 2018 (u [pojišťovna], č. smlouvy [číslo]). Jelikož tedy žalovaný neměl v rozhodném období ode dne 1. 6. 2018 do 14. 9. 2018 pro toto vozidlo, jež bylo v uvedené době stále evidováno jako provozované, sjednáno povinné ručení, vyzvala jej žalobkyně písemně dne 16. 11. 2018 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené lhůtě 30 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činí pro předmětné vozidlo 35 Kč, tzn. za 106 dní celkem 3.710 Kč. K tomu pak žalobkyně účtovala náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Následně pak žalobkyně žalovaného ještě dvakrát písemně upomenula k úhradě nedoplatku takto vyúčtovaného příspěvku s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou, aniž by žalovaný na výzvy reagoval. Vzhledem k tomu, že dlužný příspěvek, navýšený o náklady jeho vymáhání, nebyl dosud ani na základě následné předžalobní výzvy zcela uhrazen, když zaplaceno bylo pouze 2.080 Kč (dle údaje v předžalobní upomínce), je žalovaný s peněžitým plněním vůči žalobkyni ve zbývající částce 1.930 Kč v prodlení. 6. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Dle ustanovení § 4 odst. 1 až 5 tohoto zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 8. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999, Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně ve výši 35 Kč. Dle ustanovení § 2a této vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 10. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Soud vycházel ze zjištění, že žalovaný byl v rozhodném období evidován jako vlastník/ provozovatel předmětného motorového vozidla, k němuž za tuto dobu nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení), přestože vozidlo bylo evidováno jako provozované. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni v souladu se shora citovaným předpisem nárok na úhradu zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené výši za období 106 dnů, kdy nebylo vozidlo předmětem zákonného pojištění. Žalovaný však z tohoto titulu žalobkyni uhradil na základě písemné výzvy a následných upomínek pouze 2.080 Kč, a nadále tak z tohoto titulu dluží celkem 1.930 Kč, představujících neuhrazený zůstatek příspěvku ve výši 1.630 Kč (z původních 3.710 Kč, vypočtených dle prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., jak je citována shora, ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a náklady, jež žalobkyni vznikly v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (tj. v souvislosti se zaslanou výzvou a upomínkami), ve výši 300 Kč, stanovené shora uvedeným prováděcím předpisem. Žalovaný se k žalob